Zámek Pluhův Žďár se rozkládá v centru malé jihočeské obce v okresu Jindřichův Hradec, která se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce. Jedná se o čtyřkřídlou jednopatrovou stavbu barokního slohu, která vznikla přestavbou starší renesanční tvrze. Budova se vyznačuje nepravidelným půdorysem a vnitřním dvorem obehnaným jednotlivými křídly.

Historie vesnice začíná již v roce 1267, kdy ji vlastnil Oldřích Pluh z Rabštejna, podle něhož byla později pojmenována. Stejnojmenný rod ji držel až do patnáctého století, poté se majitelé opakovaně střídali. V patnáctém a šestnáctém století zde vládli Chval ze Žďáru, Albrecht Rút z Dírného, bratři z Vojslavic, a později Míla z Broumovic, která tvrz v roce 1557 prodala Dorotě Ostrovcové z Leskovce. Dlouhou dobu patřila stavba rodu Vrchotických z Loutkova, který ji vlastnil až do třicetileté války.

Stavební počátky tvrze nejsou přesně datovány, předpokládá se však vznik jejího jádra v pozdně gotickém období. Někdy v polovině šestnáctého století pak proběhla renesanční přestavba do podoby čtyřkřídlého objektu obklopeného příkopem. Významný přelom přišel v roce 1635, když tvrz získal Jan Ekersdorf z Hlaváče a začal ji barokně upravovat. Tento proces pokračoval pod Humprechtem Cernínem z Chudenic. Druhou vlnu barokních úprav uskutečnili v letech 1717–1782 Deymové ze Stříteže. Od roku 1793 vlastnil zámek kníže Jan Václav Paar se svým rodem, který zde hospodařil až do dvacátých let dvacátého století.

Zajímavou součástí novější historie je rok 1928, kdy si zámek v rámci pozemkové reformy koupil Bedřích Beneš (1875–1939), starší bratr budoucího československého prezidenta. Po roce 1948 jej komunistický režim zabavil a dlouhá léta sloužil pouze k bytovým účelům. Restituční zákon jej vrátil v roce 1992, od kdy je postupně zrekonstruován.

Z architektonického hlediska zámek zaujímá svojí barokní úpravou. K severnímu hlavnímu vstupu s průjezdem do nádvoří vede most se dvěma oblouky. Portál zdobí jednoduchý půlkruhový portál se štukovou ediculou. V nádvoří se nachází trojdílná arkáda na straně východní a pavlač na jihu. Na stěnách jsou patrné zbytky psaníčkových sgrafit. Zvláštní pozornost zasluhuje barokní freska Nejsvětější Trojice z roku 1718, kterou vytvořil jindřichohradecký malíř František Resch.

V sousedství zámku je Kostel narození Panny Marie, který vznikl v letech 1717–1718 jako přístavba k původní kapli. Severně se nacházejí budovy hospodářského dvora, nyní částečně přestavěné na restauraci a penzion. Nedaleko stojí chráněná zděná patrová sýpka s volutovým štítem. V širším regionu leží další zajímavé stavby – zámek Červená Lhota tři kilometry severně a zámek Dírná čtyři kilometry severozápadně.

Návštěva zámku je možná jen po předchozí telefonické dohodě s majitelem. Budova je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka.