V oblasti Českokrumlovska se rozptylují ojedinělé zbytky velkých dvorců předbělohorského stáří. Zemědělská usedlost čp. 3 v Krníně, místní části Chlumce, patří mezi nejlépe dochované exempláře této skupiny a představuje vyjímečný případ, kdy si vzdělanější venkovské rodiny budovaly sídla s prvky chrámu či hradu. Od počátku 21. století nese status národní kulturní památky.

Usedlost pochází z konce 15. století a vypovídá o bohatství a postavení její původní rodiny. Dlouhou dobu ji vlastnila rodina Fráňova, která zde hospodařila přibližně od roku 1900 do roku 2001. V roce 1958 byla vyhlášena kulturní památkou, čímž se uznalo její historické a architektonické postavení. Dějiny 20. století ji však neušetřily – po roce 1950 došlo ke znárodnění a usedlost přešla pod správu zemědělského družstva. Družstvo na stavbě neuložilo péči, kterou si zasloužila, a docházelo k rozsáhlé devastaci. Teprve po roce 1989 se situace změnila s návratem majetku původním vlastníkům. V posledních letech 20. století ji obývala Růžena Fráňová se svou dcerou Růženou Dudovou.

Od roku 2001 je usedlost vlastnictvím Miroslava Sýkory z Českých Budějovic a jeho manželky. Jejich rozhodnutí provést kompletní opravu vrátilo objektu důstojnost. Renovace se dotkla všech jeho částí – od krovů, přes tašky, omítky a okna až po fasádu. Nařízením vlády byla usedlost s účinností od 1. července 2010 prohlášena národní kulturní památkou.

Rozlehlost stavby přispívá k jejímu dojmu. Usedlost dosahuje délky 26 metrů a šířky přibližně 11,5 metru. Důležitější než rozměry je však fakt, že se od dob své výstavby zachovala v naprosté kompaktnosti včetně původní stavební dispozice. Architektonické detaily tuto stavbu činí mimořádnou – ostění portálů a oken jsou provedeny technikami známými ze středověkých hradů a větších kostelů. Zvláště vzácné jsou profilované lomené portály, které si hledají svůj protějšek ve stavbách vyšších ambicí. Jsou to právě tyto prvky, které z prosté usedlosti dělají součást stavební kontinuity spojující venkovský prostor s architekturou významných objektů.

Dnes je usedlost v Krníně zajímavou zastávkou pro ty, kteří se zajímají o české dědictví venkovské kultury. Stavba vypovídá o postavení její původní rodiny v místní společnosti a jejich schopnosti obklopit se prvky, jež byly obvykle výsadou mohutněji stavěných rezidencí.