Zubštejn Zřícenina hradu

Zubštejn je rozsáhlá zřícenina hradu, která se tyčí na hřebenitém kopci v nadmořské výšce 682 metrů nad obcí Pivonice na Žďársku. Tento objekt patří k nejmohutnějším hradním komplexům na Moravě. Jeho historie sahá do 14. století a dnes je chráněn jako kulturní památka.

Přesná doba založení není známa, neboť první písemná zmínka pochází až z roku 1344. Dlouho tradovaná teorie o vzniku v 1. polovině 13. století, opírající se o falzifikovanou listinu z roku 1214, byla vyvrácena. Současné poznatky o vývoji architektury a absence artefaktů z 13. století umožňují datovat vznik sídla do 1. třetiny 14. století. Poloha na dominantním kopci s výhledem na rudnou oblast naznačuje úzký vztah k těžbě stříbra; hrad mohl sloužit jako její správní centrum.

Stavební podoba prošla v průběhu 14. a 15. století zásadními úpravami. K největšímu rozmachu došlo v 15. století, kdy bylo zdokonaleno opevnění pro potřeby dělostřelecké obrany. Dokládají to torza masivních hradeb a hluboký příkop. Dispozice je nezvyklá a plně přizpůsobená terénu. Do dnešních dnů se dochovaly části vstupní věže, klenby centrálního paláce a cisterna v předhradí.

Prvním písemně doloženým majitelem byl roku 1344 Atluš z Kamene z rodu pánů z Pernštejna. V polovině 14. století hrad vlastnilo více osob, například Bluda z Kralic či Jimram z Jakubova. Roku 1358 jej odkoupil markrabě Jan Jindřich a sídlo se stalo zeměpanským majetkem. V roce 1377 jej markrabě Jošt udělil lénem Janu z Křižanova, avšak roku 1390 mu byl opět odebrán. Během husitských válek byl objekt pravděpodobně poškozen, neboť v roce 1437 je uváděn jako hradiště. Roku 1432 jej Albrecht Rakouský odebral Pernštejnům a předal Janu Meziříčskému z Lomnice, ale již v roce 1440 se vrátil do rukou původních majitelů. Vilém z Pernštejna nechal pevnost náležitě opevnit a vyzbrojit. Po roce 1522 však údržba ustala a v roce 1547 je místo zmiňováno jako pustý zámek.

K hradu se váže legenda o uhlíři Věnavovi, který měl stavbu vybudovat, a jeho synu Prstenovi, jenž měl založit Pernštejn. Název Zubštejn odkazuje na erbovní znamení zubří hlavy rodu Pernštejnů, zatímco původní jméno Lapis či Kámen vycházelo z německého výrazu pro kámen. V těsné blízkosti zříceniny se nachází památník z roku 1955, který obsahuje hlínu z významných míst, jako jsou Vítkov, Lidice a Banská Bystrica.

Zřícenina je v současnosti volně přístupná a nabízí výhledy do okolní krajiny Svratecké hornatiny. Díky projektu z roku 2010 je mezi předmostím a hradním jádrem vybudována přístupová lávka a instalováno zábradlí. Návštěvníci mohou využít ohniště nebo prostor v místnostech hlavního paláce k přenocování.

Zubštejn představuje významný doklad středověké architektury, který i přes svou pustost vypovídá o strategickém významu tehdejšího moravského pohraničí. Návštěva tohoto rozlehlého komplexu nabízí jedinečnou možnost poznat historii správy rudných oblastí a vývoj fortifikace v přirozeném prostředí.