Buchlov se vypíná na kopci v nadmořské výšce 522 metrů jako typická středověká pevnost. Byl založen v první polovině 13. století jako královský hrad se třemi funkcemi: vojenský, hospodářský a správní, včetně soudní pravomoci. Stavebně se řadí do přechodného románsko-gotického období.

Dlouhé věky znamenaly pro Buchlov řadu změn vlastnictví. Hrad sice zůstal dlouho v rukou králů, ale často sloužil jako zástava bohatým moravským věřitelům. V roce 1511 jej král Vladislav II. Jagellonský daroval Arklebu Trnavskému z Boskovic za jeho služby proti Turkům. O devět let později jej Arkleb prodal Žerotínům, kteří jej vlastnili do roku 1542.

Největší proměnu přinesl nákup panství rodem Zástřizlů v roce 1542. Jan Ždánský ze Zástřizl a jeho nástupci zde pobývali více než sto let a prováděli nejrozsáhlejší stavební úpravy v duchu renesance. Horní hrad byl přestavěn pro reprezentaci a bydlení, hospodářské budovy se přesunuly na nové druhé nádvoří. Přestože se Zástřizlové zapojili do stavovského povstání a kvůli konfiskacím přišli o část majetku, jejich architektonický odkaz je patrný dodnes.

Od roku 1644 jej vlastnili pánové z Petřvaldu. Vzhledem k tureckému nebezpečí nechali rozšířit opevnění o první nádvoří, věžovou bránu a bastion. Postupně však stavební úpravy ustaly a od roku 1751 byl Buchlov trvale opuštěn. Poslední majitelé, Berchtoldové z Uherčic, jej uchovali a vybudovali v něm z cenných sbírek rodinné muzeum. V roce 1945 přešel do státního vlastnictví, od roku 1968 je chráněn jako kulturní památka a od roku 2002 je zapsán na seznam národních kulturních památek. Dnes jej spravuje Národní památkový ústav.