Církvice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Tento malý venkovský zámek je chráněn jako kulturní památka a představuje zajímavý příklad transformace hospodářské budovy na soukromé sídlo v průběhu osmnáctého století.

Poplužní dvůr v Církvicích existuje již dlouho – jeho existence je doložena již na začátku patnáctého století a později také roku 1603. Rozhodujícím zlomem v jeho historii se stalo období před rokem 1672, kdy vesnici koupil Sázavský klášter. Ten sem postupně přenesl své hospodářské aktivity a po roce 1713 zde nechal vybudovat vrhnostenský dům se čtyřmi obytnými místnostmi, který měl sloužit pro potřeby klášterních úředníků a také pro případný pobyt sázavských mnichů. Tato stavba je poprvé dokumentována v tereziánském katastru.

Osud zámku se však změnil v poslední třetině osmnáctého století, když se dvůr stal soukromým majetkem. V roce 1772 jej opat Leandr Kramář prodal Františku Posseltovi. Pouhých devatenáct let poté jej v roce 1783 nebo 1784 (prameny se v přesném datu rozcházejí) koupil Emanuel Zádubský ze Šontálu. Právě jeden z nových světských majitelů se rozhodl starou hospodářskou stavbu přestavět na malý zámek a současně zde zřídil kapli, která se stala nedílnou součástí budovy.

V dalších generacích vlastnila zámek několik belangrijitých aristokratických rodů. V letech 1814 až 1872 patřil rodině hrabat z Rummerskirchenu. V roce 1889 se stal součástí velkostatku A. Linharta, který jej však brzy poté prodal hraběti Leopoldovi ze Šternberka. Ten jej připojil k blízkým Zásmukám a zámek se opět vrátil ke své původní funkci – sloužil jako sídlo úředníků. V důsledku pozemkové reformy byla hospodářská část v roce 1926 rozparcelována.

Stavební podoba zámku zůstala relativně skromná a nezměněná. Jedná se o jednopatrovou budovu s obdélníkovým půdorysem a mansardovou střechou. Ze stavby původního vrchnostenského domu z počátku osmnáctého století se dochovala pouze část obvodového zdiva. Nejcharakterističtějším prvkem je jižní strana, kde stále vyčnívá kněžiště bývalé kaple. Vedle vlastní zámecké budovy jsou chráněny také související stavby – zejména špýchar čp. 87, dochovaný úsek ohradní zdi a příslušné pozemky.

Po druhé světové válce budova změnila svou funkci a sloužila jako skladiště Okresního národního výboru Kolína, což byla typická transformace šlechtických sídel v tehdejší době.

>>>>