Zámek Nalžovice se nachází v centru obce Nalžovice v okrese Příbram na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Jde o barokní stavbu z 17. století, která byla později přestavěna v 19. století. Zámek je zapsaný v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek a představuje důležitou součást místního dědictví.

Původně zde stála středověká tvrz, která patřila místním vladykům. Stavba barokního zámku začala v druhé polovině 17. století, kdy ji zahájil Kryštof Koppl z Adlesbergu. Stavbu následně dokončil renomovaný pražský lékař a vědec Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu, který vlastnil také zámek v nedalekých Kňovicích. V létech 1690 až 1694 nechal Franchimont postavit v zámeckém parku kapli Panny Marie Bolestné, kterou realizoval jeho syn Antonín Alexander Franchimont.

Další etapu rozvoje zámku představoval rok 1741, kdy jej získal Jan Václav Alsterl z Astfeldu. Ten v létech 1750 až 1760 pokračoval v úpravách stavby. Na konci 18. století přešel zámek do vlastnictví rodiny Hruškovských z Hruškova a postupně se na něm vystřídalo několik dalších majitelů.

Druhá světová válka přinesla zámku zásadní změny. Když byly místní obyvatelé vypovězeni a celá oblast přeměněna na vojenský výcvikový prostor SS, zámek byl zkonfiskován poslednímu majiteli Františku Schwarzenbergovi. Stal se sídlem vojenského štábu určeného pro vyklizení sedlčanského území. Zvlášť tragicky pak sloužil jako sídlo nejvyššího soudu pro příslušníky SS z celé Evropy. Příslušníci SS, kterým byl udělen trest smrti zastřelením, byli popravováni u zdi zámeckého parku.

Po roce 1945 přešel zámek do vlastnictví ministerstva spravedlnosti. Od roku 1952 zde okresní národní výbor zřídil domov důchodců. Po pádu komunismu v roce 1989 byl zámek vrácen v rámci restituce posledním majitelům z rodu Schwarzenbergů, i nadále však slouží jako domov pro osoby se zdravotním postižením.

Architektonicky jde o rozsáhlý areál obsahující několik budov a parkovní plochy. Vlastní zámek je koncipován jako bloková stavba obdélníkového půdorysu. Střed stavby má dvě patra s mansardovou střechou a malou věžičkou, zatímco postranní části jsou jednopatrové. Hlavní průčelí zámku, obrácené na jihozápad, má sedm okenních os, postranní fasády jsou šestiosé. Součástí komplexu je rozsáhlý hospodářský dvůr s devíti objekty, z nichž dva mají velmi stará historická jádra.

V anglickém parku severovýchodně od zámku stojí kaple Panny Marie Bolestné, původně barokní stavba. Kaple vyhořela v roce 1823 a byla znovu postavena v létech 1855 až 1859. V jejím interiéru se nachází malby z doby tzv. druhého rokoka a nad hlavním oltářem visí polychromovaná socha Piety z druhé poloviny 17. století. Kaple sousedí s panskou hrobkou a celý areál je vymezen ohradní zdí.

Dnes zámek není veřejnosti přístupný. Po restitučním vrácení Schwarzenbergům v roce 1989 zde nadále funguje domov pro osoby se zdravotním postižením.