Špilberk stojí na skalnatém vrchu v městské části Brno-střed a od svého založení ve druhé polovině 13. století patří k nejvýznamnějším stavbám Moravy. Nejstarší písemné zmínky pocházejí z let 1277–1279. Hrad založil moravský markrabě a český král Přemysl Otakar II., který jej koncipoval jako oporu panovnické moci a důstojné sídlo moravských vládců.

Ačkoli byl hrad původně vybudován jako přední královský hrad, čeští panovníci jej navštěvovali jen příležitostně. Výjimkou byla roku 1337, kdy na hradě pobývala Karlova první manželka, moravská markraběnka Blanka z Valois. Od poloviny 14. století se Špilberk stal trvalým sídlem moravských markrabat pod vedením Jana Jindřicha (1350–1375), mladšího bratra císaře Karla IV. Posledním markrabětem, který na hradě rezidoval, byl Jošt Moravský (1375–1411), syn Jana Jindřicha. Významným údajem je, že Jošt byl v roce 1410 zvolen římsko-německým králem, čímž se Špilberk na krátkou dobu stal sídlem vládce celé Římskoněmecké říše. Tři měsíce po svém zvolení však na hradě zemřel a byl pochován v kostele svatého Tomáše na Moravském náměstí. Období autonomní vlády moravské Lucemburské linie (1350–1411) tvoří nejvýznamnější kapitolu v dějinách brněnského hradu.

Po roce 1411 Špilberk postupně ztrácí svou funkci rezidenčního sídla. Za vlády Zikmunda a Albrechta Rakouského se stal především vojenskou pevností. V roce 1469 obsadil hrad Matyáš Korvín a získal tak vládu na Moravě. Od konce 15. století hrad upadá a chátral. Moravští stavové jej v roce 1560 koupili a prodali městu Brnu, které jej vlastnilo pouhých šedesát let. Po bělohorské porážce stavovského povstání v roce 1620 císař Ferdinand II. hrad městu zkonfiskoval.

Rozhodující transformaci prožil Špilberk během třicetileté války. V letech 1643–1645 čelil městě i hrad hrozbě mnohonásobné švédské přesilou. Pod vedením plukovníka Raduita de Souches odolal Brno tříměsíčnímu dobývání. Poté byl hrad postupně do poloviny 18. století přebudován na nejmohutnější barokní pevnost na Moravě. Původní gotický sloh ustoupil mohutným barokním opevněním. Na konci 18. století byly kasematy hradu přeměněny na notoricky proslulou věznici.

V současnosti patří Špilberk k národním kulturním památkám (prohlášen roku 1962) a sídlí zde Muzeum města Brna. Hrad zůstává dominantní součástí brněnské siluety a svědčí o několik staletí dlouhé historii vojenské i politické důležitosti.