Kostel svatého Jakuba Většího a svaté Anny je barokní poutní chrám v zaniklé vsi Stará Voda, která dnes leží na území obce Město Libavá v okrese Olomouc. Ves je poprvé připomínána roku 1456. Původně se v ní nacházel dřevěný kostel zasvěcený svatému Jakubovi Většímu, vedle něhož byla v 16. století zbudována poutní kaple svaté Anny, doložená v písemných pramenech od roku 1529. Počátek pravidelných poutí olomouckých minoritů sem se datuje již rokem 1500.

Záměr vybudovat nové velké poutní místo vznikl v osmdesátých letech 16. století, ale realizoval jej až olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Projekci svěřil cisařskému dvornému architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi, známému z řady dalších významných staveb. Nový kostel vynikal centrální dispozicí tvořenou osmiúhelníkovou lodí s dvojvěží a bočními kaplemi – řešením ojedinělým na Moravě. Stavba probíhala v letech 1683 až 1688 pod vedením stavitele Matouše Partsche z Kroměříže. Od roku 1686 se na sochařské výzdobě podílel kameník Ondřej Allio, který zpracoval zábradlí, balustrádu, podstavce a sochy na fasádu. Kolem kostela byly v letech 1688 až 1692 postaveny klenuté ambity. Chrám byl vysvěcen roku 1690, starý kostel sv. Jakuba následně zbořen. Piaristé, kteří chrám převzali, jej dokončovali až do roku 1696. Dne 11. października 1705 se konalo opětovné slavnostní vysvěcení v čele s olomouckým biskupem Karlem Josefem Lotrinským. V letech 1765 až 1767 bylo prodlouženo kněžiště. Roku 1857 byly původní věžní bání nahrazeny jehlanovými helmicemi s lucernami. Při kostele byla v letech 1692 až 1700 zbudována piaristická kolej, která byla zrušena roku 1784.

Kostel se stal cílem poutí z Olomouce a dalších měst Moravy i Polska. Hlavními poutními dny byly svátek svatého Jakuba Většího 25. července a spojený svátek svaté Anny a svatého Jáchyma 26. července. Středem úcty byla gotická polychromovaná soška svaté Anny Matky Starovodské, vysoká dvacet pět centimetrů. Největší počet poutníků navštívil místo roku 1768, kdy bylo zde podáno 29 250 svatých přijímání. V letech 1922 až 1930 zde vedl převorství Benediktinského opatství Panny Marie a svatého Jeronýma v Praze-Emauzích, a od roku 1930 spravovali chrám Obláti Neposkvrněného početí Panny Marie.

Po druhé světové válce byla v roce 1946 na tomto území zřízena vojenský újezd Libavá. Ves Stará Voda byla vysídlena a postupně zanikla. Kostel a kolej byly roku 1950 zabaveny československou armádou, poutě byly zakázány a během následujících let bylo z chrámu odvezeno vnitřní vybavení – oltářní obrazy, sochy, zvony a varhany. Budovy devastovaly přítomnost vojáků; piaristická kolej byla zbořena v sedmdesátých až osmdesátých letech. Reálná možnost záchrany přišla až s pádem komunistického režimu. Po roce 1989 byla zahájena obnova chrámu, který je dnes chráněn jako kulturní památka a slouží jako filiální kostel farnosti Město Libavá.