Kostel svaté Rodiny stojí v Grohově ulici brněnské čtvrti Veveří a patří Kongregaci Milosrdných sester III. řádu sv. Františka, která se usadila v Brně v roce 1886. Jako klášterní chrám sloužil řádovým sestrám více než sto let a stal se srdcem jejich života a služby.

Iniciátor stavby kostela měl nečekaný původ. V roce 1891 Kongregace zakoupila pozemek od rodiny Perkovy, kde vyrostla hrušeň. Paní Perková si v její koruně představila vidinu Matky Boží s Ježíškem a přála si, aby byl na tomto místě vystavěn kostel. Brněnský biskup František Saleský Bauer se rozhodl splnit její přání a místo malé kapli vystavět nový chrám. Vybral si architekta Karla Welzla, který navrhl novorenesanční stavbu. Welzlova inspirace pocházela z římské baziliky svatého Pavla za hradbami. Generální představená Bernardina Hošková rozhodla, že bude kostel zasvěcen Svaté rodině Nazaretské. Základní kámen posvětil biskup Bauer 16. září 1900. Vlastní vysvěcení kostela proběhlo 11. května 1902. Při této slavnosti předal biskup vyznamenání – Řád svatého Řehoře Velkého získal architekt Welzl přímo od papeže Lva XIII., stavitel František Přikryl dostal ocenění Pro Ecclesia et Pontifice.

Kostel prošel těžkou zkouškou během druhé světové války. Při americkém bombardování Brna 20. listopadu 1944 byl zasažen sousední dům Řádové ošetřovatelské školy. Jeho padající štít prorazil strop kostela, narušil věž a poničil varhany. Přestože se ve škole právě vyučovalo, nikdo nebyl zraněn. V srpnu 1947 byla zahájena dlouhá rekonstrukce. Původní věž byla stržena a architekt Zdeněk Bažant vytvořil nové průčelí, které se harmonicky vписuje do okolní řadové zástavby. Nad třemi vchody umístil reliéfy akademický sochař Julius Pelikán. Byly pořízeny nové varhany od společnosti Rieger-Kloss z Krnova. Rekonstruovaný kostel vysvětil brněnský biskup Karel Skoupý 29. dubna 1950. Následujícího dne zde měl své první mši (primici) Josef Koukl, který se později stal litoměřickým biskupem a v tomto kostele v dětství ministroval. V roce 1952 byl k padesátému výročí vysvěcení vztyčen v klášterní zahradě mariánský sloup od stejného sochaře Pelikána.

V posledních desetiletích se role kostela proměňovala. Od roku 1959 po odchodu řádových sester do kláštera v Lechovicích sloužil jako prostor pro kulturní akce, školení a varhanní koncerty. Interiér se uzpůsobil nové funkci – byla odstraněna kazatelna, mramorová podlaha se zakryla asfaltem a parketem, boční lodě sloužily jako šatny. V červnu 1990 byly zahájeny nové opravy pod vedením architekta Viktora Dohnala, a v únoru 1992 vysvětil brněnský biskup Vojtěch Cikrle znovu oltář.