Příběh: Dívčí lyceum spolku Ludmila

**„Sestra Markéta držela svíčku tak pevně, že jí prsty zčervenaly od tepla vosku, který se kapal na pergamen. Psaní bylo zakázáno, ale ona už nemohla přestat. Rukopis ležel před ní jako otevřená rána – každé slovo, které na něj přenesla z paměti, bylo jako bodnutí jehlou do dlaně…