Příběh: Kostel svaté Markéty (Ves Touškov)

**Kostel se dýchal.** Ne jako dům, který se usadil do stínu, ale jako něco živého – vlhký dech z kamenných stěn, který se smísil s pachem starých svícen a prachu, který se vznášel v paprscích slunce, jež pronikalo úzkými okny jako nitě zlata. Jindřich z Touškova stál u hlavního…