Příběh: Věžový vodojem

Železné příčky žebříku studily do dlaní jako kusy ledu, přestože vzduch podvečerního léta sálal horkem z vyprahlých polí. Antonín se zaklesl loktem za jeden z kónických pilířů, které se nad ním sbíhaly do nepochopitelné výšky, a naposledy se podíval dolů. Světla města v dálce vyp…