Příběh: Štědrá

Dýchání mi v ústech přišlo jako prach z rozpadlých zdí. Když jsem se otočil, viděl jsem jen tmavé otvory v zdi, které se jako oči dívají. „Máš to už, Přemyslu?“ zeptal se za mnou hlas, který zněl jako šelest praskajícího dřeva. „Nic. Jen stíny,“ odvětil jsem a přiložil k oku dla…