Příběh: Důl Mauritius

**Štola voněla prachem a něčím starším než kámen.** Kryštof Šedivka se zastavil u vchodu, kde ho čekal starý Franta, jehož ruce třásly se jako listí na podzim. *„Nepůjdeš tam sám, chlapče. Nikdo z nás tam nechodí sám.“* Franta ukázal na svítilnu, jejíž sklo bylo zakalené sazemi…