Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Jánská

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Jánská
Smyšlený příběh

Příběh: Jánská

Příběh: Jánská
❧

„Tady to je, v tomto svitku, zapsáno černým inkoustem, který nikdy neuschne!“ vykřikl Matějáš Bretfeld a s prudkým pohybem prstu ukázal na pergamen rozložený na mahagonovém stole. V sálech paláce v Jánské ulici právě vrcholil ples, který měl být oslavou osvícenství a vědy. Vzduchem se vlnila vůně drahého mýdla, pudru a těžkých parfémů, zatímco z rohu místnosti se nesla jemná, matematicky přesná melodie klavichóru, kterou v tu chvíli stvořil mladý Mozart.

Matějáš však neposlouchal hudbu. Jeho oči, zarudlé z nedostatku spánku, zíraly na řádky textu, které našel v jedné z nově zakoupených knih. Stál v centru luxusního salonu, obklopen šlechtici v hedvábné látce a dámami s obrovskými kroutěnýmiz účesy, ale v jeho mysli zníval jen jeden tichý, znepokojivý zvuk. Bylo to rytmické tloučení, jako by někde hluboko v základech domu, pod drahými koberci a vápennými podlahami, tloukl obrovský, pomalý puls.

„To jsou nesmysly, Matějíši,“ odseklo mu zbytek hostů, ale on je neslyšel. Přistoupil k oknu, ze kterého viděl úzkou Jánskou ulici. Venku v šeru stál muž. Neměl na sobě žádné šaty odpovídající době, jen prostý, šedý plášť, který splýval s barvou stěn okolních domů. Muž se nehýbal, jen zíral nahoru, přímo do očí majiteli paláce.

Matějáš vyběhl z sálu, ignoroval zdumené pohledy hostů a snesl se schody tak rychle, až mu v hlavě zvonilo. Když vykopl těžké dveře a vyrazil do chladného nočního vzduchu, v nosem ucítil pronikavý pach vlhkého kamene a starého kostela, který kdysi stál v blízkosti. Ulice byla prázdná. Šedý muž zmizel, jako by ho pohltila jedna z tísnových uliček vedoucích k domu U Motů.

„Kde jsi, ty stíne? Co jsi přišel vzít?“ zařval Matějáš do ticha noci.

Vrátil se dovnitř, hnaný zvláštním neklidem. V salonu však už nebyl ples. Hudba utichla. Hosté stále tančili, ale dělali to v naprostém tichu. Jejich tváře byly kamenné, oči otevřené dokořán a nehybné. Všichni byli ztuhlí v jedné jediné vteřině, jako by někdo zastavil čas samotým přáním. Jediný, kdo se hýbal, byl ten muž v šedém plášti. Teď už nestál venku, ale opíral se o rám dveří a v ruce držel ten samý svitek, který před chvílí ležel na stole.

Matějáš se pokusil vykřiknout, ale z hrdla mu vyšel jen tichý chraplý zvuk. Muž s ním nepromluvil. Pouze pomalu přložil prst k rtům a poté svitek složil a schoval si ho do záhybů pláště. S každým jeho krokem se prostor kolem nich začal deformovat. Zdi paláce, které Matějáš tak hrdě shromáždil jako symbol svého bohatství a vzdělání, začaly v jeho očích zaplavit obrazy z jiných časů. Viděl stíny staré osady Obora, slyšel šepot mnichů z dávno zaniklého kostela svatého Jana a cítil chlad středověké země, která pod barokním luxusem stále dýchala.

Když muž v šedém plášti definitivně vystoupil z domu a zmizel v temnotě Jánské ulice, čas s prudkým trhnutím vyprskl. Hudba znovu zazněla, tančící se rozhýbali a smích hostů zaplnil místnost, jako by se nic nestalo. Matějáš však zůstal stát uprostřed sálu, s prázdnýma rukama a prázdnou myslí.

Kniha, ze které byl svitek vytržen, byla pryč. Všechny záznamy o tom, co v tom papíře stálo, zmizely z jeho paměti, zbylo jen hluboké přesvědčení, že v jeho domě bydl někdo, kdo tam přišel jen na krátkou návštěvu, aby si vzal zpět něco, co mu nepatřilo.

Kdo dnes prochází kolem tichých stěn Bretfeldovského paláce, možná v Jánské ulici zahlédne šedý plášť, který se na okamžik zhmutní v šeru mezi domy U Draka a U Bílé řepy, stále hledající cestu zpět k tomu, co zůstalo skryto pod dlažbou.

✦
Příběh se váže k památce Jánská Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)