Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Kostel Svaté Máří Magdalény (Kunice)
  • Příběh: Kostel svaté Máří Magdalény (Kunice)

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Kostel svaté Máří Magdalény (Kunice)
Smyšlený příběh

Příběh: Kostel svaté Máří Magdalény (Kunice)

Příběh: Kostel svaté Máří Magdalény (Kunice)
❧

Krev na dlaních mu ještě hřála a v uších mu zníl posled Tấtův křik, který ututlil jen jeden prudký úder kamenem. Mikuláš stál v hlubokém stínu lomeného oblouku, dýchal ztěžka a zíral na své třesoucí se prsty. V kapse měl těžký měšec s mincemi, které mu z otce v posledním okamžiku vytrhl. Ten pocit moci, který ho hnal k tomuto činu, vyprchal vteřinu poté, co tělo dopadlo na zem. Zůstal jen mrazivý chlad, který stoupal ze země a proníkal mu skrze vlněné punčochy až do kostí.

Vstoupil dovnitř. Vzduch v lodi byl hustý, nasycený vůní starého vosku a vlhkého kamene. Gotické klenby nad ním se klenuly jako mříže vězení, které ho právě uzavřelo s jeho hříchem. Mikuláš nehleděl na oltář, ale k obrazu nad ním. Světlo z úzkých oken dopadalo tak, že prostor připomínal šedivý proud řeky, v němž se topil.

Klesl na kolena. Nebyla to pokora, byl to náhlý záchvat mdoby. Chtěl utéct, zmizet v lesích za obcí, ale nohy mu ztuhly. V tichu kostela začal slyšet zvuk, který neměl smysl. Nebylo tu žádné zvíře, žádný člověk, jen on a ticho. Přesto z hloubi chóru, tam, kde se klenba spojovala v ostrý hrot, začalo přicházet šumění. Znělo to jako tisíce šeptajících hlasů, které se přelovaly přes sebe v neznatelném rytmu.

Zvedl zrak k Madoně. Ta dřevěná socha s tichým pohledem ho pozorovala z temného kouta. Mikuláš pocítil, jak mu do krku stoupá žluč. V ten moment se stalo něco, co mu vyrazilo dech. Z tmy za sochou se oddělilo slabé, modravé světlo. Nebyl to plamen svíčky, spíše jemná mlha, která se začala plazit po studené dlažbě přímo k jeho nohám.

Když ho světlo dotklo, Mikuláš neucítil teplo, ale prudký, elektrický ráz, který ho donutil vyhrknout z hrdla bolestný zvuk. V hlavě se mu rozlehla věta, která nebyla složena ze slov, ale z čistého vědomí. Nebylo v ní odsouzení, jen hluboký, nekonečný smutek, který byl těžší než všechny mince v jeho kapse. Viděl v duchu svou oběť, viděl otcovy oči vteřinu před koncem a najednou pochopil, že krev na jeho rukou nikdy nevyschne, i kdyby ji myl v každém potoce v kraji.

V panice vstal a začal kroužit po lodi. Hledal východ, ale prostor se mu zdál měnit. Cítil, jak ho stěny tlačí k lomenému portálu v jižní zdi. Ten byl v té chvíli zakrytý hustým stínem, přestože slunce mělo být vysoko. Mikuláš se zastavil předtím, jak se z ticha znovu ozvalo šeptání. Tentokrát však nebylo v dálce. Hlas zněl přímo v jeho uchu, chladný a jasný jako led z ledového potoka.

Podezíval za sebe, ale za ním nebyl nikdo. Jen prázdná prostor kostela a tichá Madona. Vtom se z věže ozval zvon. Nebyl to běžný signál k modlitbě. Zvon udeřil jednou, hluboce a tak silně, že se celý kostel zachvěl v základech. Vibrace mu prošla tělem a vtlačila ho zpět na kolena. V tom jediném úderu slyšel všechno: svou vinu, svou beznaděj a cestu, která vedla pryč z tohoto místa, ale nikam, kde by našel klid.

Mikuláš vyběhl ven do ostrého světla, zanechávajíc měšec s penězi ležet na prahu. Utíkal tak dlouho, až mu plíce pálily a svět se rozmazal v zelenou šmouhu lesů. Nikdy se do Kunic nevrátil, ale vyprávělo se, že do konce svých dnů nesměl vstoupit do žádného chrámu, protože mu v každém z nich začalo šumět v uších.

Kdo dnes přejde práh tohoto kostela a v tichu se zastaví u gotického portálu, může mít pocit, že vzduch kolem něj náhle zhoustne a někdo mu šeptá do ucha tajné hříchy těch, kteří zde hledali odpuštění a našli jen pravdu.

✦
Příběh se váže k památce Kostel svaté Máří Magdalény (Kunice) Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)