Příběh: kostel svatého Vavřince (Klobouky u Brna)

**Tiché zvony** Krev na dlaňích mu stékala jako roztavené olovo, když se zvedl z kolen. Vůně spáleného dřeva a vlhké zeminy se mu vdechla do plic, jako by ho kostel chystal na poslední oběť. *Jak to mohlo být já?* Myšlenka se mu v hlavě otáčela, jako by ji někdo neustále přetáče…