Příběh: Kostel svatých Petra a Pavla (Volenice)

**Kostel voněl po vlhkých kamenech a starém vosku.** Jindřich z Volenic se opřel o chladný sloup a zvedl hlavu k kruhovému oknu, kde se světlo lámalo jako rozbité sklo. *Dnes by měli být už venku,* pomyslel si, ale vně bylo ticho, jen šum větru v korouhvičkách a vzdálené cvrliká…