Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Pivovar V Hořicích
  • Příběh: pivovar v Hořicích

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

pivovar v Hořicích
Smyšlený příběh

Příběh: pivovar v Hořicích

Příběh: pivovar v Hořicích
❧

„Tohle pivo chutná jako tekutý pískovec a hřích!“ vykřikl pan Matěj a s hlasitým prasknutím položil prázdný půlivývoda na dřevěný stůl.

Kolem něj v sálem pivovaru v Hořicích v roce 1885 vřelo. Vzduch byl hustý vůní mladého sladu a vlhkého kamene. Právě se zde dolyšovaly nové zdi z pískovce, které s hrdostí a novorenesanční pompou šplhaly do výšky. Prvni stavitelé svalnatými rukama přenášeli bloky z lomu u svatého Josefa a v prostoru se ozývalo rytmické tloučení kladiv, které znělo jako srdce nově zrozeného obra.

Matěj, místní obchodník s lněným plátnem, známý svou schopností vyjednat cenu i z kamene, se přimhouřil a pohlédl na muže sedícího naproti němu. Byl to cizinec v černém plášti, jehož tvář zastínil široký klobuk. Muž nepromluvil ani slovo, jen pomalu otáčel v prstech malým stříbrným klíčem.

„Poslyš, neznámý příteli,“ pokračoval Matěj a naklonil se blíž, až mu hrot nosu téměř dotkl cizince, „v tomto městě se pivo vařilo už za Smiřických. Viděl jsem, jak se hroutily staré zdi na náměstí a jak se sládci potili, aby našli vodu, která by nepodletěla. Ale tohle, co nabízí váš přítel v kotlích, je něco jiného. Je to pivo, po kterém člověk začne mluvit pravdu, i když by ho za ni věznali v železných okovech.“

Cizinec konečně zvedl zrak. Oči měl chladné jako led dovážený z bašnických rybníků v zimním mrazu. Pomalu natáhl ruku a ukázal na nové zdi pivovaru.

„Tento dům je postaven z kamene, který pamatuje věky,“ promluvil cizinec hlubokým, zastřeným hlasem. „Ale v základech zůstal jeden prostor, který zapomněli zaplnit. Právě tam leží tajemství, které změní chuť každého lektvaru v tomto městě. Pokud mi pomůžete tam dopřít, než dobudou poslední stropy, dám vám klíč k braně, která nevede ven, ale hlouběji.“

Matěj se zasmál, ale v očích mu blýskalo. Byl to muž, který nedokázal odolat lákavé nabídce, zvláště když šlo o něco, co mohl později prodat. Vstal, popadl cizince za rukáv a odvedl ho do suterénu, kde se ještě vznášel prach z čerstvých staveb.

Slezli hluboko dolů, tam, kde byla vlhkost tak silná, že šaty začaly těžknout. Cizinec zastavil u jedné ze stěn z pískovce a přiložil ucho k chladnému kameni.

„Slyšíte to?“ zašeptal.

Matěj ztuhl. Z hloubky země se ozývalo tiché, rytmické bublání. Nebyla to voda, nebyl to vítr. Znělo to jako tisíce malých bublin, které se snaží prorazit cestu nahoru. Matěj, poháněn zvědavostí a chamtivostí, začal rukama hrabat v čerstvé spáře mezi kameny. Našel tam malý otvor, ze kterého vyvázela vůně tak intenzivní, že mu na okamžik zaklepal zrak. Byla to vůně starého světa, chmelu, který nikdy neviděl slunce, a sladosti, která by svedla i svatého.

„Tady je to!“ zvolal Matěj a právě když chtěl do díry strčit prst, cizinec ho prudce odrazil.

„Příliš brzy, příteli. Tento pramen se neotevře silou, ale trpělivostí. Pivo v tomto pivovaru bude mít svou slávu, bude ho nazývat druhou plzeň, bude vítězit v soutěžích. Ale v hloubce, pod těmito pískovcovými bloky, zůstane spát pravá podstata. Ten, kdo ji probudí předčasně, ztratí schopnost rozlišovat pravdu od lži.“

Cizinec se otočil a v mžiku oka zmizel v šeru chodby, zanechavši Matěje stát u stěny s otevřenými ústy. Matěj se podíval na své prsty, které byly potřeny zlatavým slizem. Ochutnal ho a v tu chvíli se mu celý svět rozkvetl v barvách, které v Hořicích nikdo nikdy neviděl.

Když se Matěj vrátil do sálu, už nebyl tím stejným obchodníkem. Celý zbytek života tvrdil, že pivo z tohoto pivovaru chutná nejlépe jen tehdy, když člověk u něj šeptá tajemství, která nikomu jinému nesmí být prozrazena.

Kdo dnes přistoupí k těmto pískovcovým zdím a přiloží k nim ucho, možná ještě uslyší to tiché bublání z hlubin, které čeká na svého správného lícového klíč.

✦
Příběh se váže k památce pivovar v Hořicích Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)