Arcibiskupský zámek v Kroměříži je jednou z nejvýznamnějších pamětihodností moravského regionu. Spolu s přiléhající Podzámeckou zahradou a nedalekými Květnými zahradami tvoří jedinečný kulturní komplex, který od roku 1995 nese statut národní kulturní památky a od roku 1998 je zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Dnes v něm sídlí Národní památkový ústav a jeho sbírky spravuje Arcidiecézní muzeum Olomouc.
Historie zámku sahá daleko do minulosti. V roce 1110 koupil olomoucký biskup Jan II. trhovou osadu Kroměříž, která se tak stala součástí majetku olomouckého biskupství. Když na konci 13. století povýšil biskup Bruno ze Schauenburku Kroměříž na město a zavedl zde správu biskupských záležitostí, dal na místě dnešního zámku postavit gotický hrad. Během renesance za biskupa Stanislava I. Thurzy (1496–1554) byl tento hrad přestavěn na renesanční zámek.
Třicetiletá válka však přinesla zánik a zkázu. V roce 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Lennarta Torstensona. Obnova přišla až pod vedením biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), který nechal zámek vystavět do dnešní podoby podle projektů císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanniho Pietra Tencally. Катастrofu přinesly znovu požáry: v roce 1752 vypukl ve městě mohutný požár, který zničil desítky domů a značně poškodil druhé poschodí a zámecké interiéry. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Hamiltona. V letech 1848–1849 se zde konalo zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů, což zámku dodalo politickou váhu.
Dvacáté století přineslo další vyzkoušení. V posledních dnech druhé světové války zapálila věž ústupující německá vojska, avšak kroměřížští občané požár uhásili a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována. Nejnověji, v roce 2024, byla po pěti letech dokončena rozsáhlá rekonstrukce za téměř 250 milionů korun, během níž byl obnoven krov, instalováno nové bezpečnostní a protipožární zařízení a restaurovány vybrané interiéry včetně Sněmovního sálu.
Architektonicky je zámek příkladem mimořádné barokní stavby. Jeho dominantu představuje 84 metrů vysoká věž se čtyřbokou hranolovou obrannou věží – pozůstatkem původního biskupského hradu. V létě 1768 byla věž definitivně opravena a pokryta mědí. Na jejím vrchol vede 206 schodů. Vnitřní prostory jsou hierarchizovány: přízemí se věnovalo hospodářským účelům, druhé podlaží sloužilo reprezentaci, třetí podlaží zdůrazňovalo biskupovu světskou a úřední moc. K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada a v blízkosti se rozprostírá barokní Květná zahrada s geometrickým stavbou, obě vytvořené za biskupa Karla II.
Dnes jsou veřejnosti přístupná obě patra zámku, věž a sala terrena. Zámek ukrývá bohaté sbírky obrazů, knih a hudby s kořeny v dlouhé sběratelské tradici. Je nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem a nepostradatelnou součástí moravského kulturního dědictví.
Historické míľniky
- 1664
- Biskup Karel II.
Stavebný vývoj
Na místě starší gotické a renesanční rezidence olomouckých biskupů nechal po škodách třicetileté války biskup Karel II. z Lichtenštejna-Castelkorna vybudovat reprezentativní barokní zámek podle návrhů italských architektů Filiberta Lucchese a Giovanniho Pietra Tencally. Souběžně vznikala v letech 1665–1675 raně barokní Květná zahrada s osmibokou rotundou a dlouhou kolonádou. Po požáru v roce 1752 byly bohatě vyzdobené interiéry obnoveny za biskupa Leopolda Bedřicha Egka.
Historické udalosti
1664–1695 biskup Karel II. z Lichtenštejna-Castelkorna buduje barokní rezidenci; 1665–1675 zakládá Květnou zahradu; 1752 zámek poškozuje požár; obnova interiérů za biskupa Leopolda Bedřicha Egka; 1848 zde zasedá ústavodárný říšský sněm (Kroměřížský sněm); 1998 zápis na Seznam UNESCO.
Vlastníci
Zámek po staletí patřil olomouckým biskupům a od roku 1777 arcibiskupům; dodnes je majetkem Arcibiskupství olomouckého.
Zaujímavosti
Zámecká obrazárna je po sbírce Pražského hradu druhou nejvýznamnější obrazovou galerií v České republice a jejím skvostem je Tizianův obraz Apollo a Marsyas. Sněmovní sál patří k nejkrásnějším barokním sálům u nás a v roce 1848 zde po přesunu z Vídně zasedal ústavodárný říšský sněm, tzv. Kroměřížský sněm. Reprezentační prostory zámku sloužily také jako filmové kulisy, mimo jiné pro oscarový film Amadeus režiséra Miloše Formana. Ze zámecké věže se návštěvníkům otevírá vyhlídka na město a okolí.
Sprievodca – historická postava
Video je generované umelou inteligenciou ako historická rekonštrukcia. Postava a scéna sú fiktívne, no zasadené do historického kontextu.
Sprievodca
Zobraziť text sprievodcu
Vítejte v Kroměříži, ve městě, kterému se právem přezdívá Hanácké Athény. Právě zde, na Arcibiskupském zámku, se před vámi otevírá jeden z nejcelistvějších barokních světů ve střední Evropě. Zámek byl po staletí rezidencí olomouckých biskupů a později arcibiskupů, tedy mužů, kteří patřili k nejmocnějším a nejbohatším osobnostem v zemích Koruny české. Spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou byl v roce 1998 zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Podobu, kterou dnes obdivujete, dal zámku biskup Karel II. z Lichtenštejna-Castelkorna. Ujal se úřadu v roce 1664, kdy bylo město i rezidence těžce poznamenané třicetiletou válkou. Byl to muž velkorysých představ a povolal si k dílu přední italské architekty své doby, Filiberta Lucchese a Giovanniho Pietra Tencallu. Ti proměnili poničené sídlo v honosnou barokní rezidenci a současně, v letech 1665 až 1675, zakládali proslulou Květnou zahradu. Když budete procházet reprezentačními sály, mějte na paměti, že mnohé z toho, co vidíte, muselo být znovu vytvořeno po velkém požáru v roce 1752. Obnovu interiérů tehdy zajistil biskup Leopold Bedřich Egk.
Nyní upřete pozornost k Sněmovnímu sálu. Patří k nejkrásnějším barokním sálům v celé zemi a jeho výzdoba dodnes bere dech. Tento sál se zapsal i do velkých dějin. V bouřlivém roce 1848, kdy Evropou otřásala revoluce, se sem z Vídně přesunul ústavodárný říšský sněm. Zasedání, které vešlo do učebnic jako Kroměřížský sněm, mělo připravit ústavu rakouského mocnářství. Představte si ten ruch, když se v barokní nádheře scházeli poslanci z celé monarchie a debatovali o budoucím uspořádání státu.
Dalším vrcholem vaší návštěvy je zámecká obrazárna. Je po sbírce Pražského hradu druhou nejvýznamnější obrazovou galerií v České republice. Naleznete zde díla starých evropských mistrů, ale skutečným pokladem je obraz Apollo a Marsyas od benátského malíře Tiziana. Toto pozdní mistrovo dílo patří k nejcennějším uměleckým památkám u nás a stojí za to věnovat mu delší chvíli.
Až vyjdete ven, čekají na vás dvě zahrady, které se od sebe zásadně liší. Květná zahrada je přísně geometrická raně barokní kompozice s ozdobnými záhony, osmibokou rotundou uprostřed a dlouhou arkádovou kolonádou zdobenou sochami. Je to zahrada uspořádaná rozumem a pravítkem, dokonalý obraz barokního řádu. Naproti tomu Podzámecká zahrada je rozlehlý anglický krajinářský park, kde příroda působí zdánlivě volně a nespoutaně, s jezírky, loukami a starými stromy.
Na závěr vás zveme na zámeckou věž. Zdolání schodů odmění dalekým rozhledem po Kroměříži a úrodné hanácké krajině. A ještě jedna zajímavost na rozloučenou: kouzlo zdejších interiérů dávno objevili i filmaři. Barokní sály posloužily jako kulisy mnoha snímků, z nichž nejslavnější je oscarový Amadeus Miloše Formana. Přejeme vám krásný zážitek z prohlídky tohoto klenotu moravského baroka.
Tipy pre návštevníkov
Na kompletní prohlídku zámku i obou zahrad si vyhraďte klidně celý den, protože je toho k vidění opravdu hodně. Reprezentační sály a obrazárna jsou přístupné pouze s průvodcem, proto si předem ověřte otevírací dobu a časy prohlídek. Nezapomeňte vystoupat na zámeckou věž za vyhlídkou na město a hanáckou krajinu. Květná zahrada se nachází kousek od zámku, počítejte tedy s krátkým přesunem městem. Vhodnou obuv oceníte zejména při procházce rozlehlou Podzámeckou zahradou.
Časté otázky
Proč je Arcibiskupský zámek v Kroměříži na seznamu UNESCO?
Zámek byl spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1998 jako mimořádně dochovaný soubor barokní rezidenční architektury a zahradního umění.
Jaký je nejcennější obraz v zámecké obrazárně?
Obrazárna je druhou nejvýznamnější obrazovou galerií v České republice po sbírce Pražského hradu a jejím největším skvostem je Tizianův obraz Apollo a Marsyas.
Kdo nechal zámek přestavět do barokní podoby?
Barokní přestavbu i založení Květné zahrady inicioval po třicetileté válce biskup Karel II. z Lichtenštejna-Castelkorna podle návrhů italských architektů Filiberta Lucchese a Giovanniho Pietra Tencally.
Pre deti
Ahoj! Vítej na Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Je to obrovský a nádherný zámek, ve kterém kdysi bydleli biskupové a arcibiskupové. To byli velmi důležití církevní páni, kteří byli často stejně bohatí jako knížata. Zámek je tak výjimečný, že ho spolu s jeho zahradami chrání celý svět jako poklad zvaný UNESCO.
Firmy v okolí
Prevádzkujete pri tejto pamiatke reštauráciu, ubytovanie, obchod, múzeum, požičovňu, wellness alebo inú službu pre návštevníkov? Zobrazte sa priamo ľuďom, ktorí k pamiatke mieria — takto vás v aplikácii aj na webe uvidia:
V okolí
Kroměříž
Morava
Ubytovanie v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Sprievodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Hľadať výlety a aktivity →Tematická trasa
Začněte v reprezentačních sálech zámku a nevynechte Sněmovní sál, jeden z nejkrásnějších barokních sálů u nás, v němž roku 1848 zasedal Kroměřížský sněm. Obdivujte jeho bohatou výzdobu a představte si dobové zasedání poslanců.
Pokračujte do zámecké obrazárny, druhé nejvýznamnější obrazové galerie v zemi po sbírce Pražského hradu. Hlavním lákadlem je Tizianův obraz Apollo a Marsyas, kterému věnujte delší chvíli.
Vystoupejte na zámeckou věž, odkud se otevírá vyhlídka na Kroměříž a okolní hanáckou krajinu. Cestou nahoru poznáte i mohutnost celé stavby.
Zakončete návštěvu v zahradách. V Květné zahradě si projděte geometrické partery, osmibokou rotundu a dlouhou kolonádu, poté zamiřte do rozlehlé Podzámecké zahrady, romantického anglického parku ideálního na klidnou procházku.
Sezónne odporúčania
Jaro. Na jaře ožívají obě zahrady, v Květné zahradě raší ozdobné partery a Podzámecká zahrada se halí do svěží zeleně a rozkvétá. Je to ideální čas na první procházky a fotografování probouzející se přírody u zámku.
Léto. Léto je časem, kdy zahrady vyniknou v plné kráse. Květná zahrada září pečlivě sestříhanými záhony a osmiboká rotunda s kolonádou tvoří vyhledávané místo k odpočinku ve stínu. V rozlehlé Podzámecké zahradě je příjemný chládek u vodních ploch a často se zde konají kulturní akce a koncerty.
Podzim. Na podzim se Podzámecká zahrada barví do zlatavých a rudých tónů a nabízí romantické procházky mezi vzrostlými stromy. Kratší dny lákají k návštěvě zámeckých interiérů, obrazárny a Sněmovního sálu, kde je vždy stejně velkolepo bez ohledu na počasí.
Zima. V zimě se do popředí dostávají vytápěné vnitřní prostory zámku. Prohlídka reprezentačních sálů, obrazárny s Tizianovým dílem a historických interiérů je vděčným cílem i za mrazivých dnů, kdy jsou zahrady zahalené do klidu a případného sněhu.
Vizualizácie a umelecké pohľady
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Pohľad z okolia
Animovaný pohľad vygenerovaný zo skutočnej fotografie okolia
Atmosféra miesta
Atmosférická vizualizácia prostredia a doby
Tipy od návštevníkov
Zatiaľ žiadne tipy. Buďte prví!
Prihláste sa a pridajte svoj tip.
Zdroje a literatúra
- Wikipedia odkaz (česká verze)
- Národní památkový ústav (npu.cz) – obecný odkaz na databázi
- Kroměříž v dějinách města a kraje (knihy o regionu)
- Jan Galinský – Kroměřížské paměti (studie o regionu)
- Městský úřad Kroměříž – Informační portál
- Zámek Kroměříž – Oficiální stránky (muzejní portál)
Recenzie a komentáre