Hospitál Kuks představuje bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské veterány umístěný v Kuksu v okrese Trutnov. Vznikl z iniciativy hraběte Františka Antonína Špourka a po dobu 194 let, konkrétně od roku 1744 do roku 1938, jej provozoval řád milosrdných bratří. Jednalo se o nejvelkorysejší institut svého druhu v pozdně barokních Čechách – ústav, který svým rozsahem a vybavením podstatně překonal běžné rámce tehdejší péče o vysloužilé vojáky.

Zrod hospitálu měl své počátky v 90. letech 17. století, kdy Špork na levém břehu Labe vybudoval lázně a letní rezidenci, aby využil místní pramen s údajnými léčivými účinky. Profesoři pražské lékařské fakulty tuto vodu již roku 1694 ověřili. Vlastní stavba hospitálu a kostela Nejsvětější Trojice začala roku 1707 a trvala dlouhých 41 let. Práce probíhaly podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho a prováděli je italští stavitelé Pietro Antonio Netolla a Giovanni Pietro della Torre. Postupně se areál rozšiřoval – nejprve vznikla průčelní křídla, později byla rozšířena okolo centrálního nádvoří a nakonec uzavřena nemocniční jižní křídla se stájemi v roce 1748.

Mimořádný lesk všemu objektu propůjčila bohatá sochařská výzdoba z dílny Matyáše Bernarda Brauna, která vznikala mezi lety 1712 a 1731. Zahrnovala 24 alegorií Ctností a Neřestí, osm Blahoslavenství, sochy Náboženství a Andělů smrti, Křesťanských rytířů a dřevěný krucifix. Repliky těchto soch zdobí terasu před kostelem, zatímco originály jsou dnes chráněny v místním lapidáriu. V průběhu 18. století přidala hodnotu i rokoková úprava západního rizalitu od trutnovského stavitele Leopolda Niederöckera.

Vlastný hospodářský účel začal objekt plnit až po Šporkově smrti roku 1738. Řád milosrdných bratří sem vstoupil roku 1743 a otevřel zde nemocnici a slavnou lékárnu U Granátového jablka, která poskytovala péči nejen válečným veteránům, ale i okolnímu občanstvu. Tento stav trval až do roku 1938, kdy německé okupační síly řád z objektu vyhnaly.

Po skončení druhé světové války přešel majetek do státní správy. Budovy postupně sloužily jako léčebna dlouhodobě nemocných a sídlo krajského archivu. Od 50. let 20. století probíhaly opatrné záchranné práce – původní pískovcové sochy byly v 80. a 90. letech převezeny do lapidária. Generální obnova v letech 2010 až 2015, financovaná převážně ze zdrojů Evropské unie, zcela transformovala areál a byla oceněna Grand Prix od organizace Europa Nostra. Dnes zde najdete expozice věnované Šporkovi, baroku a historii lékárenství, nové vzdělávací centrum s učebnami, přednáškovým sálem a divadlem.

Od roku 1995 je areál chráněn jako národní kulturní památka a spravován Národním památkovým ústavem. Hospitál slouží také jako oficiální sídlo Šporkova loveckého Řádu svatého Huberta, který zde každoročně pořádá největší mysliveckou slavnost v České republice.