Losyovský palác Palác

Losyovský palác, dnes známý také jako Lidový dům, stojí na adrese Hybernská 1033/7 v Praze na Novém Městě. Je to raně barokní stavba s neobvyklou historií – ze šlechtického sídla se postupně stala centrem českého politického hnutí a místem, jež spojuje více než tři století českých dějin.

Budova vznikla v letech 1651 až 1657 na místě tří starších domů. Stavbu realizoval italský architekt Carlo Lurago pro hraběte Jana Antonína Losyho z Losinthalu. V roce 1757 budovu těžce poškodily požár a pruská dělostřelba. Na konci 18. století ji nechal pražský obchodník Jan Křtitel Plonner v roce 1787 přestavět v klasicistním stylu pod vedením architekta Filipa Hegera. Následujících osmdesát let ji vlastnila chlumecká větev hrabat Kinských, později ji držela Vídeňská pojišťovna, která ji pod vedením Vojtěcha Hanče upravila na kancelářský a bytový komplex.

Přelomovým rokem byl rok 1907, kdy palác zakoupilo Tiskové a stavební družstvo dělnické, patřící Československé sociálně demokratické straně. Od té doby se nazývá Lidový dům a stal se střediskem politického života. V lednu 1912 se zde konala VI. všeruská konference sociálně demokratické strany Ruska vedená Vladimírem Iljiči Leninem – zasedání, které mělo zásadní dopad na ruské politické dějiny. V roce 1920 se zde vedly krvavé boje mezi různými křídly československé sociální demokracie. Postupem času se budova rozšiřovala – v roce 1913 byla přikoupena část sousedního hotelu, v roce 1925 až 1926 vzniklo levé dvorní křídlo a v roce 1935 byl postaven sál s kinem.

Po roce 1948 se palác stal Muzeem Vladimíra Iljiče Lenina. Architekti Jan Feigl a Jindřich Halabal jej v letech 1951 až 1952 přebudovali a na průčelí byla osazena busta Lenina od Jana Laudy. Muzeum vystavovalo 17 000 exponátů v dvaceti sálech. Po roce 1990 vrátila KSČ budovu obnovené sociální demokracii, která ji vlastní dodnes.

Z architektonického hlediska jde o dvoupatrový čtyřkřídlový objekt obklopující dvůr. Hlavní průčelí do Hybernské ulice s 24 osami je rozčleněno třemi rizality. Raně barokní původ připomíná asymetricky umístěný vstupní portál. Zadní křídlo si zachovalo stopy Luragova baroka – představují jej slepé arkády se štukovou výzdobou. Při 20. století provedeních opravách byly odkryty a restaurovány malované stropy ze 17. století. Od roku 1964 je palác chráněn jako kulturní památka. V roce 2009 byla odhalena pamětní deska připomínající pokus o obnovení československé sociální demokracie v roce 1968.