Sextant Josta Bürgiho je astronomický měřící přístroj z přelomu 16. a 17. století, který zaujímá důležitou místo v historii vědy a astronomie. Vyrobil jej Jost Bürgi, významný švýcarský matematiker a optik, pravděpodobně na zakázku barona Johanna F. Hoffmanna. Ačkoliv přístroj není podepsán ani datován, jeho přiřazení Bürgimu bylo bezdůvodné – objevuje se totiž na titulním listu publikace věnované Bürgiho triangulačnímu přístroji, a jeho kvalita a stylu zcela odpovídají ostatním jeho dílům.

Přístroj získal na celosvětové úrovni uznání především prostřednictvím Johannesa Keplera, kterému jej baron Hoffmann poskytl. Kepler s ním pozoroval v roce 1602 novu v souhvězdí Labutě, kterou sledoval ze zahrad Pražského hradu. O dva roky později, v roce 1604, jej používal k měření polohy Marsu. Později sextant využil i při pozorování měsíčního zatmění v Praze roku 1628. Těmito pozorováními se přístroj stal součástí důležitých astronomických objev doby.

Po Keplerově období byl sextant uložen v matematickém muzeu Klementina v Praze, kde jej dokazuje katalog hvězdárny z roku 1781. V té době jej Antonín Strnad, ředitel Klementinské hvězdárny, chybně označil za přístroj Tychona Braha. Toto omylem trvalo déle doby. Teprve v roce 1968 jej historik Zdeněk Horský ve Sborníku Národního technického muzea v Praze správně připsal k Bürgiho dílům. V roce 1951 byl sextant spolu s dalšími astronomickými přístroji předán do sbírky Národního technického muzea.

Fyzicky sextant představuje mistrovské dílo řemesla své doby. Má rozměry 1145 × 2520 × 734 mm a je tvořen koncovými rameny úhlu se dvěma vzpěrami. K zaměření sloužily dva dioptry – okulár s jednou částí pevně připevněnou k tělu a druhou otočnou s alhidadou (záměrným pravítkem). Limbus má poloměr 1122 mm a je dělen na 60 stupňů, přičemž každý stupeň je rozdělen na 10 minut. Přístroj spočívá na jednoduchém stativu složeném z vysoustruženého dřevěného dříku a kovaného podstavce se třemi ornamentálními nohami a půlkruhovými vzpěrami. Během venkovních pozorování byl umisťován do kamenného bloku.

Od 25. listopadu 2010 je sextant stálě vystavován v expozici Astronomie Národního technického muzea v Praze. Spolu se sextantem Erasma Habermela byl 25. března 2015 prohlášen za kulturní památku a rozhodnutím parlamentu 8. července 2015 získal status národní kulturní památky s platností od 1. ledna 2016. V roce 2006 až 2007 byl na krátkou dobu zapůjčen na prestižní výstavu Svět Tychona Braha v Kodani.