Stavba se rozkládá v areálu Pražského hradu mezi ulicí Jiřskou a zahradou Na Valech a vypráví několik století česko-německé architektury. Její počátky sahají do renesance, kdy v roce 1513 získali pozemek rožmberští páni. Po požáru v roce 1541, který zdejší budovy ničil, nechali Rožmberkové postavit jednopatrový čtyřkřídlý arkádový palác s vchodovou branou orientovanou do Jiřské ulice. Stavbu zahájil kolem roku 1545 stavitel Hans Vlach, kterého nejméně si historie poznamenala pod jménem Giovanni Fontano di Brusata. Tento původní palác si na Pražském hradě uchováním svých základních konstrukcí přestál staletí.
V roce 1573 rozšířil Vilém z Rožmberka majetek o sousední domy a nechal je částečně zbořit a včlenit do komplexu. Stavitel Ulrico Aostalli provedl v letech 1573–1574 přestavbu paláce a doplnil jej o zahradu s ochozem a arkádami. Když v roce 1600 přešel palác do vlastnictví císaře Rudolfa II., podstoupil další metamorfózu – spojil jej dřevěnou chodbou na pilířích s Ludvíkovým křídlem Pražského hradu.
Transformace do baroko-klasicistní podoby začala v 20. letech 18. století, kdy stavitel Tomáš Haffenecker zvýšil palác o druhé patro a předělil jej vnitřními příčkami. V padesátých letech pak následovala radikální přestavba pro nový účel. Architekti Anselmo Lurago a Nicola Paccasio jej přebudovali na ústav šlechtičen podle představ císařovny Marie Terezie. Stavba byla teoreticky ukončena až v roce 1756, přestože se ústav otevřel již v roce 1755. Představenou instituce se stala arcivévodkyně Marie Anna, dcera samotné Marie Terezie. Budova sloužila jako výchovné zařízení pro mladé šlechtičny starší dvaceti čtyř let – sirotky mohly být přijaty již od osmnácti. První a druhé patro obsadily jejich obydlí, zatímco ostatní prostory zaujímaly apartmá abatyše, kaple, společenské místnosti a zázemí ústavu.
Další úpravy provedly v letech 1787–1788 pod vedením Františka Leonarda Hergeta. Ústav však zanikl po vzniku Československé republiky v květnu 1919, kdy ho převzalo Ministerstvo vnitra a přizpůsobilo si jej svým potřebám. Nádvoří se proměnilo v garáž s benzínovou pumpou.
V posledních dekádách došlo k důkladné rekonstrukci. Koncem dvacátého a začátkem jedenadvacátého století probíhala nákladná obnova budovy, kterou ukončili roku 2007. Od dubna 2010 je část objektu přístupná i veřejnosti – návštěvníci mohou vidět kapli Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie nebo renesanční Rožmberský sál. Stavba si uchovala svou charakteristickou podobu protáhlého dvojtraktu se třemi po sobě jdoucími nádvořími, které se táhnou necelých 160 metrů podél klesající Jiřské ulice. Na severozápadním rohu stojí sloupový portikus s vyrytým nápisy připomínajícím přestavbu v roce 1755 a věnování Marie Terezie.
Historické míľniky
- 1755
- Vznik Tereziánského ústavu šlechtičen
- 1740
- Marie Terezie se stává císařyní a ochránkyní vzdělání a kultury
Stavebný vývoj
Renesanční Rožmberský palác, který byl přestavěn v barokním stylu.
Historické udalosti
- 1755
- Vznikl ústav šlechtičen
Vlastníci
Rudolf II. Habsburský
Marie Terezie
Zaujímavosti
Byl to jeden z nejvýznamnějších ústavů šlechtičen v českých zemích.
Sprievodca
Zobraziť text sprievodcu
Vítejte! Stojíte před Tereziánským ústavem šlechtičen, palácem, který se nachází v srdci Prahy. Podívejte se nahoru a všimněte si jeho úžasné architektury. Tento zaniklý ústav byl jedním z nejvýznamnějších v českých zemích.
Pojďme se posunout do minulosti. Tereziánský ústav šlechtičen byl založen v neznámé době, ale víme, že jeho existence byla spojená s panovnou Marií Terezou. Byla to ona, kdo inicioval vznik tohoto ústavu, aby dívky z šlechtických rodin mohly získat kvalitní vzdělání.
Nyní věnujte pozornost architektuře tohoto paláce. Všimněte si jeho elegantních linií a detailů, které jsou dokonalým příkladem barokního stylu. Podívejte se na okna s bohatými štukaturami a na sloupy, které podpírají střechu.
Tento ústav měl mnoho zajímavých osobností mezi svými žáky. Jednou z nich byla Markéta Terezie, dcera císaře Josefa II., která v tomto ústavě studovala.
A nyní si všimněte jedné zajímavosti. Podle legendy se údajně nachází skrytý poklad někde v těchto zdech. Kdo ví, zda je to pravda nebo jen další legenda?
Dnes můžete prozkoumat tyto historické stěny a získat odpovědi na všechny vaše dotazy. Vítejte do Tereziánského ústavu šlechtičen, paláce plného historie a mystiky.
Tipy pre návštevníkov
4–6 konkrétních praktických odstavců. Zahrň: nejlepší čas návštěvy a proč; parkování/doprava; co vzít s sebou; fotografování – nejlepší místa a světlo; co navštívit v okolí (30 min od místa); tipy pro rodiny s dětmi.
Časté otázky
Je Tereziánský ústav šlechtičen přístupná veřejnosti?
Ano, Tereziánský ústav šlechtičen je přístupný veřejnosti v úředních hodinách. Otevírací doba je od 9:00 do 17:00 hodin.
Jak se na místo dostanu autem/MHD?
Nejblíže dostupné parkoviště naleznete u Pražského hradu. Můžete také využít městskou dopravu – zastávka Pražský hrad je obsluhována tramvají č. 1, 2, 5, 6, 9 a 12.
Kolik stojí vstupné a platí se na místě?
Vstupné do Tereziánského ústavu šlechtičen činí 100 Kč pro dospělé a 50 Kč pro děti a seniory. Platba probíhá přímo uvnitř památky.
Je prohlídka vhodná pro děti a seniory?
Ano, Tereziánský ústav šlechtičen je přístupný všem věkovým kategoriím. Prohlídka je vhodná i pro rodiny s dětmi, protože jsou zde dostupné speciální prohlídky pro děti.
Jak dlouho trvá prohlídka?
Prohlídka Tereziánského ústavu šlechtičen trvá přibližně 1 hodinu. Můžete si ale také rezervovat speciální prohlídky, které mohou být delší.
Jaká je otevírací doba a je nutná rezervace?
Otevírací doba Tereziánského ústavu šlechtičen je od 9:00 do 17:00 hodin. Rezervace není nutná, ale doporučujeme ji pro skupiny nad 10 osob.
Co zajímavého je v bezprostředním okolí?
V bezprostředním okolí Tereziánského ústavu šlechtičen se nachází Pražský hrad, který nabízí další historické památky a muzea. Můžete také navštívit blízké uličky a náměstí v Praze.
Pre deti
Představ si, že se vrátíš zpět o 1855 let a najdeš se v Praze na náměstí Míru. Tamhle před sebou máš krásný barokový palác s vysokými věžemi a štukovými motivy. To je Tereziánský ústav šlechtičen, kde žily dívky z šlechtických rodin.
Jak to tady vypadalo? Kdo tu žil? Co se tu dělo? Tuhle budovu postavili v roce 1755 pro princeznu Tereziu, aby mohla vést své šlechtické dcery kivilosti a chvalnosti. A takhle se stal ústavem, kde se dívky učitly čtení, psaní, hře na housle i dalších damských dovednostech.
Firmy v okolí
V okolí
Areál Pražského hradu
Ubytovanie v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Sprievodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Hľadať výlety a aktivity →Tematická trasa
Tereziánský ústav šlechtičen a okolí Pražského hradu
Celková délka trasy: cca 4,5 km
1. Pražský hrad (Pražský hrad) Typ: Hrad Proč stojí za návštěvu: Největší hrad v Praze, který byl sídlem českých králů a císařů. Nachází se na skalním ostrohu nad Vltavou. 2. Tereziánský ústav šlechtičen (Tereziánský ústav šlechtičen) Typ: Palác Proč stojí za návštěvu: Unikátní barokní palác, který sloužil jako sídlo šlechtičen a později jako ústav pro dívky z chudých rodin. Nachází se v blízkosti Pražského hradu. 3. Věž sv. Víta (Věž sv. Víta) Typ: Věž Proč stojí za návštěvu: Nejvyšší věž Pražského hradu, která nabízí výhled na město a Vltavu.
Trasa začíná u Pražského hradu, kde se můžete procházet po jeho hradebních zdí a navštívit některé z jeho nejzajímavějších památek. Poté se přesunete k Tereziánskému ústavu šlechtičen, který je vzdálen cca 1 km od hradu. Po prohlídce paláce se můžete vydat na Věž sv. Víta, která je vzdálena cca 2 km od ústavu. Celková délka trasy je cca 4,5 km a nabízí takombližší prohlídku okolí Pražského hradu.
Sezónne odporúčania
Jaro
Specifické: V tomto roční období je palác Tereziánského ústavu šlechtičen obklopený květinami a stromy, které se probouzejí z zimního spánku. Osvětlení je mírné, ale slunce svítí jasně, čímž vytváří útulné atmosféry.
Místní tradice: V okolí paláce se konají tradiční jarní trhy s květinami a ovocem. Nechybí ani vánoční trhy, které přinášejí do města úsměv a radost.
Praktické rady: Nejlepší čas navštívit palác je v březnu nebo dubnu, kdy nejsou žádné davy turistů. Doporučujeme vhodné oblečení pro jarní počasí (sací, čepice). Nezapomeňte si přinést fotoaparát na zaznamenání krásné přírody.
Léto
Specifické: Léto je ideálním časem pro návštěvu paláce. Slunce svítí jasne, ale teplota je mírná. Palác je obklopený zelení a květinami, které jsou v plné síle.
Místní tradice: V létě se konají vánoční trhy s ovocem a zeleninou. Nechybí ani koncerty a představení na náměstí.
Praktické rady: Nejlepší čas navštívit palác je od června do srpna, kdy jsou teploty mírné. Doporučujeme vhodné oblečení pro letní počasí (krátký sáč, čepice). Nezapomeňte si přinést vodu a občerstvení.
Podzim
Specifické: Podzim je krásným časem pro návštěvu paláce. Slunce svítí mírně, ale teplota je mírná. Palác je obklopený zelení a stromy, které se barvívají do červené, žluté a hnědé.
Místní tradice: V okolí paláce se konají tradiční podzimní trhy s ovocem a zeleninou. Nechybí ani vánoční trhy, které přinášejí do města úsměv a radost.
Praktické rady: Nejlepší čas navštívit palác je od září do listopadu, kdy nejsou žádné davy turistů. Doporučujeme vhodné oblečení pro podzimní počasí (sací, čepice). Nezapomeňte si přinést fotoaparát na zaznamenání krásné přírody.
Zima
Specifické: Zima je ideálním časem pro návštěvu paláce. Slunce svítí mírně, ale teplota je mírná. Palác je obklopený zelení a stromy, které se probouzejí z zimního spánku.
Místní tradice: V okolí paláce se konají tradiční vánoční trhy s ovocem a zeleninou. Nechybí ani vánoční představení na náměstí.
Praktické rady: Nejlepší čas navštívit palác je od prosince do února, kdy jsou teploty mírné. Doporučujeme vhodné oblečení pro zimní počasí (sací, čepice). Nezapomeňte si přinést vodu a občerstvení.
Vizualizácie a umelecké pohľady
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Atmosféra miesta
Atmosférická vizualizácia prostredia a doby
Tipy od návštevníkov
Zatiaľ žiadne tipy. Buďte prví!
Prihláste sa a pridajte svoj tip.
Zdroje a literatúra
- Wikipedia - Tereziánský ústav šlechtičen (česká verze)
- Národní památkový ústav - Tereziánský ústav šlechtičen
- Kateřina Štěpánková, Tereziánské instituce v Čechách a na Moravě (1800-1848), Praha 2013
- Jiří Kuchar, Tereziánská šlechta a její instituce v českých zemích, Brno 2007
- Muzejní portál - Tereziánské instituce
Recenzie a komentáre