Kostel svatého Petra a Pavla stojí na mírném návrší na severovýchodním okraji obce Rozhovice v okresu Chrudim, kde tvoří její dominantu. Spolu s přilehlým hřbitovem a jeho ohradní zdí je chráněn od 12. ledna 2005 jako kulturní památka.

Poprvé se kostel ve věrohodných písemných pramenech objevuje roku 1349 jako farní chrám. Na počátku 15. století se stal utrakvistickým a následně evangelickým. Stavba sama vychází z mnohem staršího období – jednalo se o původně gotický jednolodní kostel z první poloviny 14. století. V první polovině 18. století jej dal přestavět do barokní podoby hrabě Jan Josef Šporek, majitel panství v Heřmanově Městci. Poslední podstatná úprava došla v roce 1897, kdy prošel celkovou přestavbou v novorománském slohu. V letech 2002–2005 následovala komplexní rekonstrukce. Dnes je filiálním kostelem farnosti Heřmanův Městec bez pravidelných bohoslužeb.

Exteriér vytváří zajímavý soubor prvků různých epoch. Přístup k chrámu vede po kamenném stupňovitém schodišti oboustranně lemovaném lipovým stromořadím. Západní průčelí uzavírá jednoduchý vstup v portálu s omítkovým ostěním zakončeným půlkruhem, nad nímž se rozprostírá kruhová mozaika složená z kamenných valounů. Fasádu pokrývá vápená hladká omítka v okrové barvě. Obě stěny lodi osvětluje po dvou půlkulatých oknech. Na severovýchodě se ke kostelu připojuje štíhlá vysoká věž, jejíž dolní část představuje zbytkem původního gotického kostela. Při přestavbě v roce 1897 byla starší cibulová střecha věže odstraněna, věž o patro zvýšena a zakončena pyramidální střechou osmibokého jehlanu. Ke věži přiléhá polygonálně zakončená schodišťová věžička.

Interiér nese převážně barokní tvář ze stavu kolem roku 1700. Hlavní oltář, obnoven roku 1860, nese sochy svatého Antonína, Václava a Ludmily s centrálním obrazem sv. Petra a Pavla. Na severní straně presbytáře se dochovala horní část gotického sanktuáře s bohatě řezbou členěným kružbovým vimperkem a fiálami po stranách. Pozornosti stojí za to kazatelna zdobená obrazy evangelistů a ornamentálními řezbami. Prostor lodě i presbytáře je řešen plochostropě s omítkou. Vzácným prvkem je rozsáhlá moderní freska „Hlad ve světě" od českého malíře Vojmíra Vokolka ze sedmdesátých let minulého století umístěná v presbytáři, která zobrazuje fyzické i duchovní hladovění lidstva.

Chrám představuje fascinující průřez evropské architektonické historie – od gotických základů 14. století přes barokní proměnu 18. století až k modernímu umění 20. století.