Kostel svatého Vojtěcha je římskokatolickým farním chrámem a nejstarší dochovanou památkou v Jílovém u Prahy. Vznikl v polovině 13. století během kolonizace Jílova a byl původně zasvěcen sv. Mikuláši z Myry. První písemná zmínka o jílovské farnosti pochází z registru papežských desátků z roku 1352. Po roce 1623, kdy do Jílového přicházeli františkáni s úkolem rekatolizace, došlo k přesvěcení kostela sv. Vojtěchovi. V průběhu 17. a 18. století prošel stavba rozsáhlou barokizací, která změnila její vzhled, aniž by zcela zakryla gotické základy.

Chrám je jednolodní kamennou stavbou s tříosminovým presbytářem. Charakteristický je zejména raně gotickou žebrovou klenbou se žebry dlátkového průřezu a s příporami, která se zachovala v závěru. Presbytář je prodloužen gotickou kaplí sv. Anny, jež se nachází v podvěží hranolové věže vsazené mezi závěr a loď. Lomená gotická okna si uchovala původní ostění, v presbytáři se dochovalo gotické sedile. Tribuna na severní straně pochází z renesanční utrakvistické etapy a byla upravena během barokní přestavby v roce 1699. Loď kostela byla mnohokrát přestavěna – po několika požárech v 17. a 18. století a znovu v roce 1857. Z raně barokní doby pochází také kruchta s varhanní skříní, na jejímž schodišti je vytesán letopočet 1699.

Vnitřní vybavení kostela patří k nejcennějším prvkům. Hlavní oltář uchovává pozdně gotickou archu z poslední čtvrtiny 15. století, která byla přenesena ze zrušeného kostela Na Zderaze a poté zasazena do neogotického rámu z konce 19. století. Archa se skládá ze čtyř oboustranně malovaných desek vyobrazujícími scény z Kristova života – Zvěstování, Klanění pastýřů, Klanění Tří králů a Obřízka Páně. Středová niša obsahuje zlacenou dřevěnou barokní sochu sv. Vojtěcha s biskupskými insigniemi a veslem. Při stěnách presbytáře jsou vloženy kamenné nápisové desky. Sbor oltářů se rozprostírá kolem lodi – stojí zde oltáře sv. Floriána, sv. Anežky České (obraz z roku 1887), sv. Jana Nepomuckého se šerosvitnou malbou v kruhu Petra Brandla, a oltář Panny Marie se soskou Loretánské černé madony, přenesené sem po zrušení Lorety roku 1785. Cínová křtitelnice pochází z renesančního období a nese letopočet 1542. Chrámové lavice byly pořízeny v roce 1895, elektrifikace kostela proběhla teprve v roce 1940.

Kostel je chráněn jako kulturní památka a zůstává hlavním chránem jílovské farnosti. Zajímavostí je, že se zde natáčely scény filmu Amadeus.