Pozůstatky zlatých dolů v Bártově lese představují unikátní svědectví hornické činnosti v Krkonoších. Kulturní památka se nachází v lesích nedaleko obce Mladé Buky v okrese Trutnov a skrývá v sobě stopy více než čtyři stovky let těžby drahého kovu.

Příběh zlata v těchto místech začíná daleko dříve, než si mohou dnešní návštěvníci uvědomit. Již za vlády knížete Oldřicha na přelomu 10. a 11. století byla zlata v krajině připomínána. Formální dokumentace pocházejí až z roku 1542, kdy byla uzavřena smlouva mezi Kryštofem z Gendorfu a majiteli Vlčického panství. Roku 1546 pak císař Ferdinand I. povýšil hornickou osadu Svobodu pod zlatými Rýchorami na městys a udělil jí hornická práva – to znamenalo právo těžit zlato i stříbro. O třicet let později, v roce 1580, se Svoboda nad Úpou stala horním městem a nastoupilo období největší prosperity. V té době se zde budoval důl za důlem. Měšťan Jan Jirský z Hradce Králové nechával otvírat nové šachty, vznikaly tak jámy označované jako Trenčín či Zlatý klas. Horníci během intenzivní těžby zcela přeměnili zdejší terén.

Technologie těžby se neustále zlepšovala. V roce 1609 byla vytvořena odvodňovací štola Klinge a Kluge, což bylo zásadní vynálezem umožňujícím provozovat hluboké doly bez zatopení. Tato štola zůstala důležitá i v 18. století – kníže Schwarzenberg ji nechal roku 1768 znovu čistit. Třicetiletá válka však těžbu přerušila. Ačkoliv se hornická činnost po válce obnovila, nikdy se nenavrátila k plnému rozsahu. Roku 1772 těžba ustala kvůli nerentabilitě a devět let později, v roce 1781, byla zbořena stoupa, čímž těžba definitivně skončila.

Dnes se Bártův les jeví jako příjemný les se skrytým příběhem. Terén je zarostlý vegetací, přesto však pozůstatky těžby zůstávají viditelné. Nejcharakterističtějším prvkem jsou sejpy – kupovité či protáhlé kopečky, zbytky povrchové těžby. Největším pozůstatkem je jáma Velká pinka o rozměrech 100 na 90 metrů; na jejím dně se nacházejí tři zasypaná ústí šachet. Konečná délka podzemních děl není známa. Ve svahu jsou patrné nejméně dva trychtýře nad zasypanými světlíky.

Součástí komplexu je také kamenný archaický most přes Zlatý potok, který měří zhruba osmnáct metrů. Postavený z lokálně vytěžených kamenů, má mírně vzdutou mostní korunu bez postranních madel. Výška klenby dosahuje 430 centimetrů, osa klenby 460 centimetrů a šíře mostovky až 550 centimetrů. Most je předpokládá se rovněž ze 16. století a svědčí o technické způsobilosti místních stavitelů.

Zlaté doly v Bártově lese jsou dnes důležité především z archeologického a historického hlediska. Návštěva této památky umožňuje zakusit atmosféru dlouhé minulosti a pochopit, jak intenzivně ces ké země prožívaly hornickou horečku pozdního středověku.