Příběh: kostel Nanebevzetí Panny Marie (Hroby)

**Když se Markéta z Chýnova dotkla kamene, byl ještě teplý.** Ne jako po slunci, ale jako po dýchání někoho, kdo právě odešel. Prsty se jí zvedly od kamenné desky, která ležela u zdi, mezi plevel a rozbité sklo. Byla to její vina. Vina, že neviděla, vina, že mlčela, vina, že kdy…