Příběh: Terasy Karla Otčenáška
**„Poslyš, Matyáš, ty ptáky tam nemůžeš nechat takhle.“** Hlas zněl jako šustění suchých listů, když ho zvedl vítr ze schodů mezi terasami. Matěj Procházka se otočil, ale nikdo tam nebyl. Jen dvě kovové kavky na nejnižší kašně, jejich zobáky naplněné vodou, která se pomalu vylil…
Příběh se váže k památce
Terasy Karla Otčenáška
Zobrazit památku