kostel svatého Antonína Paduánského v Holešovicích Kostel

Kostel svatého Antonína Paduánského se tyčí na Strossmayerově náměstí v Praze 7 jako jeden z pozdějších a zároveň nejznámějších chrámů v holešovické části Prahy. Postavený v pseudogotickém slohu podle projektu architekta Františka Mikše, vznikl v odpovědi na nevyhovující kapacitu starého kostela, jenž zde dlouhá staletí sloužil věřícím.

Základní kámen kostela byl slavnostně položen a posvěcen 25. října 1908. Stavební práce pokračovaly až do roku 1911, avšak svěcení chrámového prostoru se uskutečnilo až v roce 1914 rukou pražského arcibiskupa a kardinála Lva Skrbenského z Hříště. První farář kostela, arcibiskupský notář P. Silvestr Hrnčíř, se nejen staral o dokončování výtvarné výzdoby vnitřku, ale zasloužil se také o povýšení původní farní expozitury na plnoprávnou faru a stal se záchrancem jednoho mimořádného uměleckého díla – Slovanského betléma.

Stavba sama má výrazný vzhled. Jde o trojlodní orientovaný chrám se dvěma věžemi v západním průčelí, postaveným podle vzoru proslulého Týnského chrámu na Staroměstském náměstí. Kostel dosahuje délky 51 metrů, lodě jsou vysoké 21 metrů a věže se zvedají do výše 58 metrů, s ozdobnými hroty pak až 63 metrů. Vnitřek kostela je pokryt křížovou klenbou, kterou nese řada pískovcových sloupů.

Zvony kostela zažily dramatickou historii. V roce 1916 byly válečnými potřebami rozbity a odvezeny, zachován zůstal jen nejmenší umíráček Rafael. Po první světové válce získal kostel zcela nové zvony z Heroldovy zvonařské dílny v Chomutově, které byly v roce 1926 vysvěceny biskupem Antonínem Podlahou. Druhá světová válka nepřinesla lepší osud – zvony byly opět rekvírované a odvezeny do Německa. Dnes se na věži kostela nachází takzvaný Zvon svobody, dar amerického národa československému lidu z roku 1918, který byl na věž umístěn až v roce 1980.

Zvláštní pozornost si zaslouží Slovanský betlém, originální umělecké dílo řezbáře Václava Cvekla a pozadím od Karla Štapfera, které vznikalo od roku 1904. Všechny figurky jsou oblečeny do chodských krojů, později bylo dílo rozšířeno o postavy dalších slovanských národů. Betlém se dočkal ocenění i v zahraničí, jeho unikátnost však skoro zanikla. Zásluhou prvního kostela sv. Antonína farářem P. Silvestra Hrnčíře byl betlém zachráněn a zakoupen pro kostel v roce 1923, kde se nachází v especální kapli dodnes.

Od roku 2015 je kostel sv. Antonína chráněn jako nemovitá kulturní památka. Navštívit jej stojí za to jednak pro architektonické kvality pseudogotické stavby s výraznými věžemi, jednak pro možnost spatřit vzácný Slovanský betlém, který zde našel své stálé místo a stal se svědkem české kultur-ní identity.