Kostel svatého Prokopa v Jarošově nad Nežárkou v okrese Jindřichův Hradec je architektonickou a duchovní vzpomínkou na středověkou historii regionu. Jeho založení sahá do 2. poloviny 14. století a již roku 1384 se kostel poprvé objevuje v písemných záznamech. Vychází z gotické stavební tradice, kterou se drží dodnes.

Stavbě se v průběhu staletí dostalo příslušného údržbou a úprav. Roku 1550 proběhla první zaznamenaná stavební úprava. V 18. století došlo k dalším změnám — v roce 1720 byla ke kostelu přistavěna věž, která dodala stavbě nový vzhled a praktickou funkci. Během požáru v roce 1751 však chrámová loď vyhořela. Následující roky přinesly obnovu — v průběhu let 1754 až 1755 byla loď znovu postavena a vybavena dvěma poli valené klenby, které ji kryjí dodnes. Roku 1833 pak byla do interiéru zřízena kruchta.

Architektonicky patří nejcennější část kostela jeho kněžiště s pětibokým závěrem, které pochází z doby založení a představuje tak nejstarší vrstvu stavby. Zevně jsou k němu přistavěny opěráky. Hlavní oltář byl vytvořen v roce 1877, ale jeho výzdoba pochází z hlubší historie — obraz na oltáři namaloval již v 90. letech 17. století známý malíř Jan Jiří Heinsch. V kněžišti je uložena pozdně gotická socha Madony typu Assumpta ze 3. čtvrtiny 15. století, kterou doplňuje kamenný gotický sanktuář.

Interiér zdobí řada soch různých stylů a epoch. U pilířů chrámové lodě jsou instalovány rokokové sošky svatých Ivana, Tekly, Jáchyma a Anny. Ve výklenku se nachází barokní socha samotného patrona kostela, svatého Prokopa. U vstupu do kostela si návštěvník může všimnout kamenné gotické pokladnice, která svědčí o středověké péči farnosti o svůj chrám.

Kostel dnes tvoří zajímavý komplex s přilehlým hřbitovem a farou. Jednotlivé vrstvy jeho vývoje — od gotických základů přes baroko a rokokové umění až po raně novodobé úpravy — činí z něj ideální místo pro ty, jež zajímá, jak se architektura a výtvarné umění měnily a vyvíjely v tichých moravských vesnicích. Jako součást farnosti Nová Včelnice poskytuje také vhled do života katolické komunity na jižní Moravě, která si jej uchovávala a chránila po více než šest set let.