Příběh: kostel svatého Martina ve zdi

Tmavé kosti kostela sevaly na mě jako vlna, když jsem se vlekla mezi kamenné nohy a zvedla hlavu k rozervanému oknu. Vůně spálené svíce a vlhkého kamene se míšila s něčím starším, jako by sem pronikal dech z hlubokých jeskyní, které nikdo neviděl. Moje ruce, prasklé od zimy a prá…