Příběh: Kleisslova vila / lusthaus
Zatni prsty do dřevěného zábradlí terasy, dokud ti třísky neproříznou kůži, jinak se pod tíhou toho pohledu sesypeš k zemi. Jan Kleissl stál na kraji schodiště, vdechoval vlhký vzduch prosycený vůní tlejícího listí a čerstvě pálených cihel, a zíral na své dílo. Bylo to přesně des…
Příběh se váže k památce
Kleisslova vila / lusthaus
Zobrazit památku