Kleisslova vila / lusthaus Vila

Vítejte v severní části našeho města, v tiché a klidné čtvrti Na janské. Před vámi se nyní rozprostírá místo, které v sobě nese hlubokou atmosféru klidu a romantiky devatenáctého století. Stojíte před Kleisslovou vilou, kterou mnozí znají pod poetickým názvem Lusthaus. Jen se tak na chvíli zastavte, nadechněte se a vnímejte prostor kolem sebe. Vidíte před sebou nejen samotnou vilu, ale celý promyšlený areál, který byl stvořen tak, aby poskytoval útočiště od shonu tehdejšího města a nabízel prostor pro odpočinek a tiché rozjímání.

Pojďme se nyní společně podívat na to, jak toto místo vzniklo a jaký byl jeho původní smysl. Vše začalo v roce tisíc osm set sedmdesát. Právě v tomto roce se rozhodl plzeňský obchodník Jan Kleissl, že si zde vybuduje své soukromé obytné sídlo. Představte si tedy dobu, kdy se Plzeň prudce rozrůstala, město se měnilo a úspěšní obchodníci hledali prostor, kde by mohli najít rovnováhu mezi svou pracovitou každodenností a potřebou soukromí. Stavba tohoto komplexu nebyla rychlá ani uspěchaná, trvala celých deset let, až do roku tisíc osm set osmdesát, kdy byl celý areál konečně dokončen. Jan Kleissl si zde vytvořil svůj vlastní svět, bezpečný přístav, kde mohl trávit čas se svou rodinou a přijímat své blízké přátele.

Nyní věnujte svou pozornost samotné architektuře, kterou vidíte před sebou. Když se podíváte na budovy, všimněte si, jak se v nich mísí různé vlivy a jak vytvářejí harmonický celek. Celý areál je vybudován v romantizujícím duchu, což znamená, že měl vyvolávat určité city a pocity, připomínat krásu přírody a idylu. V detailech průčelí a v celkovém uspořádání budov můžete zahlédnout vlivy klasicismu. Tento směr kladl velký důraz na rovnováhu, čistotu linií a určitou vznešenost. Zároveň jsou zde však přítomny prvky takzvaného švýcarského stylu, který byl v té době velmi oblíbený právě pro letní vily a rekreační domy. Tento styl přináší do stavby určitou lehkost, vzdušnost a přirozenost, což z budov činí, že nepůsobí těžce, ale spíše jako přirozená součást okolní krajiny.

Kromě hlavní vily si prosím všímejte i ostatních částí areálu, které tvoří tento unikátní celek. Vidíte zde dvě hospodářské budovy, které v minulosti sloužily k praktickým účelům a zajišťovaly chod celého sídla. Všimněte si také altánu, který byl v té době ideálním místem pro odpolední kávu, četbu knihy nebo jen obyčejné pozorování zahrady. A právě zahrada je tím prvkem, který vše spojuje. Je to prostor, kde se architektura setkává s přírodou, kde se stíny stromů prolínají s liniemi staveb.

Pojďme se nyní zamyslet nad tím, kdo tyto budovy navrhoval a jaký byl jeho vliv na vzhled tohoto místa. Autorem celého projektu byl architekt Tomáš Kilián. A právě zde se dostáváme k jedné z nejzajímavějších věcí, které s tímto místem souvisí. Pokud se na budovy podíváte velmi pozorně, možná v nich uvidíte něco, co vám připomíná architekturu nádraží nebo jiné dopravní stavby té doby. Není to náhoda ani váš omyl. Tomáš Kilián se ve své profesní kariéře specializoval právě na projektování dopravních staveb. Je fascinující sledovat, jak zkušený architekt přenáší své znalosti z budování železnic a nádražních budov do soukromého sídla. Tato neobvyklá kombinace dává Kleisslově vile její jedinečný charakter, který ji výrazně odlišuje od ostatních vil v okolí a dodává jí určitou strukturální pevnost i originalitu.

Čas však přináší změny a i toto místo muselo v průběhu let čelit různým zkouškám. Pokud se nyní podíváte na pravou hospodářskou budovu, možná neuvidíte jen starý sklad nebo dílnu. V roce dva tisíce dva zasáhla Plzeň ničivá povodeň, která zanechala v celém městě hluboké stopy a mnoho zničených majetků. Právě tato budova byla v té době zasažena vodou a následně musela být důkladně zrekonstruována. Výsledkem této opravy je, že z původní hospodářské budovy se stal obytný dům. Je to tichá připomínka toho, jak se památky přizpůsobují novým dobám a novým potřebám, aby mohly i nadále sloužit lidem a zůstat zachovány pro budoucí generace, místo aby zanikly.

Než se s vámi rozloučím, prozradím vám ještě jednu zajímavost, která už dnes není tak viditelná, ale v minulosti tvořila velmi důležitou součást tohoto místa. Původně k areálu nepatřila jen luxusní vila, hospodářské budovy a zahrada, ale byla zde i celá kolonie řadových dělnických domků. Představte si tedy ten ostrý kontrast, který zde v devatenáctém století panoval. Na jedné straně stálo reprezentativní sídlo obchodníka Jana Kleissla s jeho altánem a pečovanimou zahradou, a hned vedle toho se nacházely skromné domovy lidí, kteří zde pracovali nebo žili v bezprostřední blízkosti. Tento detail nám ukazuje, jak vypadala společenská struktura té doby a jak úzce byly propojeny světy bohatých majitelů a jejich zaměstnanců.

Nyní už jen zbývá vám nechat prostor pro vlastní prozkoumání a osobní prožitek. Projděte si zbytek areálu svým vlastním tempem, vnímejte ticho zahrady a zkoumejte detaily, které do vily vložil Tomáš Kilián. Nechte se unášet představami o tom, jak zde Jan Kleissl procházel svou zahradou v letních večerech a jaké plány pro svou budoucnost v tomto domě koval. Zkuste si představit, jaké zvuky zde zněly před více než stoletím a jak se měnil pohled na okolní čtvrť Na janské.

Doufám, že vás návštěva tohoto romantického koutka plzeňského Severního Předměstí zaujala a že jste v Kleisslově vile našli chvilku klidu. Je to místo, které nám připomíná, že architektura není jen o stěnách a střechách, ale především o lidech, jejich snech a o historii, kterou v sobě tyto zdi uchovávají. Přeji vám příjemné pokračování v objevování krás a tajemství našeho města. Děkuji za pozornost a na shledanou.