Dvě raně barokní pískovcové sochy, datované do roku 1682, představují pozoruhodný příklad sochařství z počátku druhé poloviny 17. století. Dnes jsou součástí zámku Fryštát v Karviné, kde stojí po stranách jeho hlavního vchodu a figurují v seznamu chráněných kulturních památek České republiky.

Původ těchto soch leží jinde – stály u portálu zámku v Ráji, později byly umístěny u brány do zámeckého parku. Kdy právě došlo k jejich prvnímu přemístění, podklad neurčuje. Osud sochy provázejí tragické události související se samotným zámkem. V roce 1980 zámek vyhořel a následně byl zcela stržen. Tím se dal začátek obnově těchto děl. V roce 1971 – ještě před zánikem stavby – byly sochy restaurovány a přestěhovány do bezpečí zámku Fryštát, kde zůstávají doposud.

Každá socha stojí na pískovcovém čtyřbokém soklu. Názorně jsou vytvořeny v kontrapostu – starověkém kompozičním postupu, kdy postava spočívá na jedné noze v přirozené a elegantní poloze. Postavy jsou ztvárneny jako nahí muži s lví kožešinou na hlavě a přes ramena, což je klasickým atributem boha Herkulese. Jednou rukou se opírají o sukovitou hůl, druhou o bok. Z pozadí jejich postavy vyrůstá z podstavce stylizované skalisko, které doplňuje композиci a navozuje dojem přirozeného prostředí.

Na jednom ze sochařských děl je vytesán nápis „Juráš 1682", který součastně slouží jako datace a narážka na pověsti. Obě postavy jsou totiž opředeny spoustou lidových příběhů, které jejich spojitost s postavami zbojníků Jurášem a Ondrášem, slavnými zbojníky působícími na Těšínském vévodství. Konkrétní obsah těchto pověstí podklad neudává, avšak jejich přítomnost signalizuje, jak hluboko byly tyto sochy vkotveny v místní kultuře a tradici.

Návštěvu Dvou Herkulů lze doporučit těm, kteří se zajímají o barokní sochařství, o historii Těšínska či o osud kulturního dědictví v regionu. Sochy představují nejen uměleckou hodnotu, ale i svědectví o turbulentní historii místa, kde původně stály, a o péči, kterou si zasloužila jejich záchrana.