Pomník vznikl z dramatických počátků. V listopadu 1889 se při zasedání zemského sněmu vedly diskuse o pamětní desce Jana Husa na budově Národního muzea. Během schůzky se princ Karel Schwarzenberg neuctivě vyjádřil o husitech, kterými pohrdl jako o „bandě lupičů a žhářů". Mladočeši jeho slova vnímali jako hanbu a rozhodli se postavit Husovi v Praze veřejný pomník. Dne 31. května 1890 vznikl na Staroměstské radnici Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa pod vedením Vojtěcha Náprstka. Finanční prostředky se zajišťovaly prostřednictvím veřejné sbírky.

Cesta k realizaci byla dlouhá a spletitá. První soutěž na návrh byla vyhlášena již v roce 1891; pomník měl původně stát na Malém náměstí. Vítězný projekt sochaře Vilíma Amorta se však nerealizoval kvůli dlouhodobým sporům o nejlepší umístění. Zvažovalo se Václavské náměstí, Betlémské náměstí, nakonec padla volba na Staroměstské náměstí. Druhá soutěž se konala v roce 1900. Svůj návrh zaslal mimo jiné i Ladislav Šaloun, jehož projekt byl vyhlášen za nejlepší. Architekt Antonín Pfeifer připravil podstavec. Základní kámen položili 4. a 5. července 1903; základ byl ukončen až v roce 1911.

Pomník měl být slavnostně odhalen 6. července 1915 u příležitosti pětistého výročí Husovy smrti. Kvůli první světové válce se však slavnosti nemohly konat; odhalení se uskutečnilo jen „za zavřených dveří" v zasedací síni Staroměstské radnice. Valná hromada Spolku rozhodla, že velké slavnosti se odbývají později. V Československé republice se však slíbené oslavy již nikdy neuskutečnily. Roku 1918 byl stržen Mariánský sloup, který stál vedle Husova pomníku, čímž se drastickým způsobem vyřešil dlouhodobý spor o jejich sousedství.

Pomník představuje secesní bronzové sousoší Jana Husa obklopeného skupinami postav. Husův pohled směřuje k Týnskému chrámu, středu kališnické komunity v 15. století; na této straně stojí skupiny husitských bojovníků. Na opačné straně se nacházejí emigranti po bělohorské katastrofě z roku 1621. Pomník spočívá na širokém žulovém podstavci přibližně eliptického tvaru. Po obvodu jsou vytesané nápisy: Husův výrok „Milujte se, pravdy každému přejte", slova Jana Amose Komenského (doplněna v roce 1926) a část husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Pomník je uvnitř dutý, sestaven z bronzových plátů spojených šrouby.

Roku 1962 byl pomník chráněn jako národní kulturní památka v rámci ochrany celého Staroměstského náměstí. Dne 2. června 1990 jej poškodila bomba; zraněno bylo 18 osob. Řešitel nebyl nikdy dopaden. V letech 2013 až 2015 pomník prošel náročnou rekonstrukcí, během níž byly vyměněny zrezivělé šrouby a poškozeným částem vrácen původní lesk.

Pomník dnes věrně svědčí o české národní historii a paměti. Je místem, kam se tradičně scházejí na státních svátcích a kde je stále naslouchána výzva Mistra Jana Husa třímat se upřímnosti a pravdy.