Mšecký zámek Zámek

Mšec, v minulosti nazývaný také Kornhauz, je zámek situovaný ve stejnojmenném městysi v okrese Rakovník. Jeho historie je úzce spjata s osudy českých šlechtických rodů a s budováním reprezentativních sídel v období renesance a baroka. Předchůdcem dnešního zámku byla gotická tvrz, jejíž založení se předpokládá v druhé polovině čtrnáctého století. Zakladatelem byl patrně Albrecht z Kolovrat, který získal mšecké panství před rokem 1361. Albrecht se spolu s Markvartem z Vartenberka podílel na odboji proti králi Václavu IV., což mělo vážné důsledky. Roku 1388 nebo 1390 oblehlo a dobyla Kornhauz královské vojsko, přičemž se zde tento hrad při této příležitosti poprvé v pramenech objevuje. Albrecht z Kolovrat zemřel v roce 1391, panství však zůstalo v rukou Kolovratů.

Není zcela jisté, zda byl starý hrad později obnoven. Zámek se v historických pramenech objevuje až v roce 1548, kdy jej pravděpodobně vytvořili další příslušníci kolovratského rodu. V průběhu šestnáctého století se majitelé postupně měnili. V letech 1536 až 1538 vlastnil zámek Václav Budovec z Budova, později jej znovu ovládli Kolovraté. Poslední z nich, Jan a Zdislav Abdon, panství postupně rozprodávali. V roce 1569 jej zakoupil Bedřich Mičan z Klinštejna a Roztok.

Významným vlastníkem se stal Matyáš Štampach ze Štampachu, který roku 1586 zaplatil za Mšec a další části panství pět padesát tisíc kop míšeňských grošů. Jako hejtman Slánského kraje a císařský rada potřeboval reprezentativní sídlo, proto nechal starý zámek nejspíše zbořit a roku 1613 zbudovat nový v renesančním slohu pod vedením stavitele Fortiniho. Nový zámek obsahoval sbírky zbraní a exponátů z cest po Evropě, kapli, knihovnu a archiv. K němu patřil také letohrádek a nově založená obora. Panství později zdědil Štampachův synovec Jan Rejchart, po jehož smrti jej převzal jeho bratr Jan Jindřich. Jako účastník stavovského povstání na zámku hostil Fridricha Falckého, za což byl odsouzen ke ztrátě poloviny majetku a musel Čechy opustit.

V roce 1634 byl Jan Jindřich odsouzen ke ztrátě celého majetku a zámek zakoupil Vratislav z Fürstenbergu. Po jeho smrti se vedl spor o majetek, který v roce 1662 za šedesát tisíc rýnských zlatých získal Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu. Zámek se nacházel ve špatném stavu, proto byla v roce 1675 zahájena jeho barokní přestavba podle projektu Dominika Spinetty. Věž byla snížena již v roce 1664 a zcela zbořena v roce 1678. Další úpravy prováděli v letech 1721 až 1724 stavitel Pavel Ignác Bayer a později A. E. Martinelli. Stavební modifikace pokračovaly až do první třetiny devatenáctého století.

Ze středověkého hradu se nezachovaly žádné viditelné zbytky. Při výkopových pracích v roce 1935 však byly objeveny pozůstatky zdiva a okrouhlá věž uprostřed nádvoří. Štampachův renesanční zámek měl původně čtyři křídla s pavlačemi, která se rozprostírala kolem centrálního dvora uzavřeného věžovou bránou. Fasády byly vyzdobeny obrazy zvěře a nápisy. V dochované podobě zámek obsahuje tři křídla a nádvoří uzavřené barokní zdí s pilastry a slepými arkádami. Vstupní průčelí zdůrazňuje plochý rizalit se vstupním portálem. Od roku 1958 je zámek chráněn jako kulturní památka.