Nižbor Hrad

Původní název hradu Miesenburg vychází ze staršího názvu řeky Mže, jež byla v minulosti Berounkou nazývána. Hrad na výrazné ostrožni nad řekou nechal založit král Přemysl Otakar II. v 13. století, ačkoli starší literatura pokládá za možného zakladatele již Václava I. V roce 1265 zde Přemysl Otakar II. vydal listinu dovolující založení města Poličky a zřídil zde úřad Podbrdského kraje. Hrad spravovali purkrabí; v letech 1278–1283 zastával tuto funkci Dětřich Špaček z Kostelce.

Nižbor se stal oblíbeným sídlem krále Václava II., který zde v letech 1284–1301 vydal řadu listin a nechal hrad rozšířit a lépe opevnit. V roce 1307 se jej zmocnil Vilém Zajíc z Valdeka, ale po jeho smrti v roce 1319 se vrátil do korunních statků. Následně jej král Jan Lucemburský zastavil různému šlechtě, počátkem 14. století zde sídlil moravský markrabě Jan Jindřich. Postupem času hrad přecházel mezi zástavy; v roce 1384 jej Václav IV. zastavil Konrádovi ze Zlosiny a později také Janu Kunatovi.

Neudržovaný hrad byl roku 1425 dobyt skupinou 120 husitů pod vedením Otíka Lauta z Hlažovic, brzy však padl vojsku Aleše ze Šternberka a Hanuše z Kolovrat. Hrad následně spravoval křivoklátský purkrabí Mikuláš Kapoun se Smiřic a jeho syn Petr, za nichž byl obnoven. V roce 1510 Nižbor získal Jan Otto z Losu od krále Vladislava Jagellonského; jeho syn roku 1538 nechal hrad opravit a posílit jeho opevnění.

Klíčovým datem bylo 1601, kdy jej císař Rudolf II. přenechal komorníkovi a hejtmanovi Pražského hradu Konrádu Šanovcovi ze Šanova. Ten zahájil renesanční úpravy, jichž následkem se však velmi zadlužil. Hrad byl roku 1613 na příkaz soudu prodán Fridrichu Mičanovi z Klinštejna. V 17. a 18. století vlastnili Nižbor členové rodů Valdštejnů, Schwarzenbergů a Fürstenbergů, kteří jej postupně přestavěli v barokním slohu. V roce 1731 jej zdědila Anna z Valdštejna, která se provdala za Josefa Viléma z Fürstenberka; jeho potomkům zůstal až do roku 1929. Za jejich vlády byla v prvním patře zřízena knihovna kněžny Leontýny s pěti tisíci svazky.

Od čtyřicátých let 20. století sloužil zámek jako byty. V roce 1971 byla opravena střecha. Zdevastovaný objekt zakoupila obec Nižbor roku 1997. Na počátku nového tisíciletí prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí v hodnotě 14 milionů Kč, kterou financoval kraj. V roce 2004 byla v něm otevřena multimedální expozice s Informačním centrem keltské kultury, kde se návštěvníci seznamují se životem Keltů, jejich řemesly, božstvy a válkami.