Pirkštejn Hrad

Pirkštejn je hrad situovaný v Ratajích nad Sázavou na jihozápadní části ratajské ostrožny. Jméno si vzal teprve v polovině čtrnáctého století od rodiny pánů z Pirkštejna, která jej získala a pojmenovala ho podle svého původního sídla, rodového hradu Sloupu. Jeho první kapitolu však napsali páni z Lipé, kteří jej vystavěli v první třetině čtrnáctého století jako součást dvojice hradů ovládajících Rataje. První písemné doklady o existenci obou ratajských hradů pocházejí z roku 1346.

Od padesátých let čtrnáctého století, kdy Pirkštejn připadl pánům z Pirkštejna, se stal sídelním hradem jejich ratajské domény. Právě z této rodiny vzešel Hynce Ptáček z Pirkštejna, vliv ný politik doby bezprostředně po skončení husitských válek. Zemřel v Ratajích dne 27. srpna roku 1444 a byl zde pochován v kostele svatého Matouše. Pirkštejn zůstal hlavním sídlem své držitele až do šestnáctého století, kdy druhý, horní hrad transformovalo jméno Malešičtů z Černožic v renesanční zámek. Postupem času se v držení hradu vystřídalo několik šlechtických rodů včetně pánů ze Švamberka a Viktora z Poděbrad.

Stavebně patří Pirkštejn mezi pokročilé exempláře hradů bergfritového typu. Jelikož těsně navazoval na městečko, zřejmě se obešel bez předhradí. Město od hradu odděloval hluboký šíjový příkop. Za ním se zvedá charakteristická stavba hradu: volně stojící okrouhlý bergfrit obalený pláštěm hradby. Z ochozu hradby bylo možné kontrolovat vchod přes kulisovou bránu. Ústředním prvkem nejlépe chráněné zadní části ostrožny je palác s třemi místnostmi na každém patře, který byl níže ve svahu dodatečně obepnut parkánem. Po stranách nádvoří lze stále pozorovat zbytky hospodářských budov.

Během selského povstání v roce 1627 hrad utrpěl znatelné poškození a následně byl opuštěn. Na počátku osmnáctého století, v období 1713 až 1724, jej přestavěli na faru se zvonicí. Hrad je od té doby v majetku církve. Od roku 2015 jej pronajímá pražský kavárník Ondřej Kobza. Areál je veřejnosti přístupný jen výjimečně a zůstává chráněn jako kulturní památka. Ačkoli příslušnost k cirkvi a soukromému vlastníkovi jeho přístup limituje, Pirkštejn zůstává důležitou stop ou středověké a raně novověké stavitelské kultury v Ratajích a představuje hodnotný svědek dějin české šlechty.