Zámek Loučná nad Desnou Zámek

Zámek Loučná nad Desnou je renesanční sídlo v obci Loučná nad Desnou v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Objekt vybudovala rodina Žerotínů po roce 1608. Je chráněn jako kulturní památka České republiky a představuje architektonický komplex s pozdějšími barokními úpravami.

Před současnou stavbou zde na konci 15. století stál menší lovecký zámeček rodiny Žerotínů, jenž tehdy patřil k velkolosinskému panství. Po roce 1608 začali Žerotínové budovat v Loučné ve Vízmberku druhé centrum panství, čímž vznikl samotný zámek. Realizaci díla v renesančním slohu provedla italská stavební huť. V roce 1616 se z velkolosinského panství oddělilo samostatné panství Vízmberk, které bylo v dalších desetiletích několikrát spojováno a opět rozdělováno.

Zámek tvoří soubor jednopatrových budov. Jeho původní jádro tvoří čtyřkřídlá renesanční budova s obdélným půdorysem a uzavřeným dvorem. V poslední čtvrtině 17. století byla k ní z jižní strany přistavěna trojkřídlá barokní část, jejíž jižní křídlo je na nárožích zakončeno věžemi. Fasády jižního a západního křídla jsou členěny pilastry a věže jsou opatřeny nárožními lizénami. Nádvorní průčelí barokní části tvoří zasklené arkády. Většina místností v přízemí je kryta valenými klenbami, zatímco prostory v patře mají ploché stropy. K jižnímu křídlu přiléhá kaple zasvěcená Cyrilu a Metodějovi s pětibokým kněžištěm; loď kaple je kryta plackou a kněžiště lunetovou klenbou.

V roce 1770 musel Jan Karel ze Žerotína vízmberské panství přenechat věřitelům. V roce 1772 jej koupil velehradský klášter, který k zámku přistavěl zmíněnou kapli. Po zrušení klášterů císařem Josefem II. v roce 1784 se objekt stal majetkem státu spravovaným náboženským fondem. Zámecká kaple byla v roce 1785 povýšena na farní kostel. V roce 1833 panství zakoupil Antonín Bedřich, hrabě Mitrovský z Nemyšle, jenž se podílel na rozvoji zámeckého parku. Od roku 1844 byl zámek ve vlastnictví bratřů Kleinů. Díky rozmachu sobotínských železáren patřili k nejbohatším rodinám na Moravě. Kleinové zde zřídili reprezentativní šlechtické sídlo a založili přírodní park se vzácnými dřevinami.

V době vlastnictví rodiny Kleinů byla na zámku shromážděna rozsáhlá sbírka obrazů, která dnes tvoří součást obrazárny velkolosinského zámku. K objektu patřil komplex vrchnostenských provozoven, včetně dvora, pivovaru, palírny, hostince a mlýna. Po zestátnění v roce 1945 začal zámek i park pozvolna chátrat a většinu vnitřního vybavení odvezli do depozitářů velkolosinského zámku. Od roku 1969 budova sloužila jako nápravné zařízení pro mladistvé.

Od roku 1992 se obec společně s potomky rodiny Kleinů pokoušela o rekonstrukci zámku za účelem vybudování hotelu a hotelové školy, což se však z nedostatku financí nepodařilo. Od roku 2009 se zámek nachází v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti.

Zámek Loučná nad Desnou zůstává důležitým svědectvím renesanční a barokní architektury v regionu. Navzdory současné nedostupnosti interiérů je památka hodnotným prvkem kulturní krajiny, který stojí za pozornost při návštěvě obce.