hrad Sobín Hrad
Sobín, známý také jako Starý zámek u Rynholce nebo Sovín, je zaniklý hrad na zalesněném svahu v nadmořské výšce 470 metrů. Nachází se v okresu Rakovník mezi Rynholcem, Rynholeckým dvorem a Lány, při důležité cestě z Rakovníka do Prahy. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.
Doba vzniku hradu zůstává nejistá. Starší historické zdroje jej připisují 13. století, ale žádné písemné zprávy spojující hrad s tímto obdobím se nedochovaly. Archeologicky je existence hradu doložena teprve v 15. století. Vznik lze vázat k osídlování Křivoklátska emfyteutickými sídlišti ve 14. století, třebaže to vytváří rozpor s archeologickými nálezy. Dalšími možnostmi jsou vybudování během husitských válek, za válek Vladislava Jagellonského s Uhry okolo roku 1478, nebo funkce strážního objektu u Erfurtské stezky v úseku Tuchlovice–Rynholec.
Stavební podobu hradu detailně zakreslil Ferdinand Velc v soupisu památek Slánského okresu. V osmdesátých letech dvacátého století byl areál povrchově prozkoumán a zaměřen. Hrad měl obdélný půdorys, zřejmě ohraničený příkopem – ten se na západě zcela ztratil. Před příkopem stál val. Uvnitř opevněné plochy se dochovala jen terénní pozůstatka tří staveb postavených bez malty. Dvě budovy stály v jihozápadním a severovýchodním rohu, třetí volně. Staveniště bylo mladšími lomy poškozeno.
Sobín byl znám pod původním jménem Sovín a bohaté pověsti jej obklopují. Místní tradice vypravují o podzemních chodbách – údajně vedla jedna do vašírovské osady Sobínek, jiná na sousední tvrz Holubín. Chodba byla zřejmě částečně průchodná až ke schodišti klesajícímu pod hrad, dále však byla nebezpečně poškozena. Vypraví se, že tvrz sloužila čarodějům a obsahovala cennou knihovnu, z níž měl stochovský kostel dar – misál ceněný na 200 kop grošů. Místní si vyprávějí také o pokladech v zasypaných sklepích. Další legenda hovoří o dcerách tuchlovického vladyky, vdané za krutého rytíře ze Sobína a vlídného z Holubína. Při jejich roztržce se oba zabili v souboji, a na místě se údajně vysadily dvě lipky, které tradice dodnes připomínají.
Dnes jsou viditelné jen terénní pozůstatky a val. Místo si však zachovalo svou atmosféru na zalesněném svahu a přitahuje ty, kteří hledají v krajině stopy zapomenutého středověku a legend, jež kolem nich věků vyrůstaly.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- kolem 1350
- Mozna doba vzniku v ramci osidlovani Krivoklatska
- kolem 1478
- Mozna vystavba v dobe valek Vladislava Jagellonskeho s Uhry
- 15. stoleti
- Archeologicky dolozená existence hradu Sobin
- 1965
- Hrad zacal byt chranen jako kulturni pamatka
- 1980
- Povrchovy pruchum a zamireni areal hradu
Stavební vývoj
Hrad měl obdélné staveniště, které bylo poškozeno mladšími lomy a zřejmě ohraničeno příkopem a před ním ležícím valem. Na západě příkop zcela zanikl. Uvnitř opevněné plochy se dochovaly terénní pozůstatky tří staveb postavených bez použití malty, přičemž dvě stály v jihozápadním a severovýchodním nároží a třetí stála volně.
Historické události
Vznik hradu lze klást do souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti ve 14. století.
Archeologicky je existence hradu doložena v 15. století.
Uherská vojska zvítězila u Plzně v roce 1478.
Zajímavosti
– Hrad Sobín, známý také jako Starý zámek u Rynholce nebo Sovín, je zaniklý hrad na zalesněném svahu v nadmořské výšce 470 metrů a od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka. – Doba vzniku hradu je nejistá, přičemž starší zdroje jej připisují třináctému století bez dochovaných písemných zpráv, zatímco archeologicky je doložen teprve v patnáctém století. – Stavební podobu detailně zakreslil Ferdinand Velc v soupisu památek Slánského okresu a hrad měl obdélný půdorys s valem před příkopem, přičemž uvnitř se dochovala terénní pozůstatka tří staveb postavených bez malty. – Kolem hradu existují pověsti o podzemních chodbách, z nichž jedna údajně vedla do vašírovské osady Sobínek a jiná na sousední tvrz Holubín. – Další pověsti uvádějí, že tvrz sloužila čarodějům a obsahovala cennou knihovnu, z níž měl stochovský kostel dar v podobě misálu ceněného na 200 kop grošů, nebo vyprávějí o pokladech v zasypaných sklepích a o dcerách tuchlovického vladyky.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Zaniklý hrad Sobín, kterému se říká také Starý zámek u Rynholce nebo Sovín, leží na okraji zalesněného svahu v nadmořské výšce 470 metrů. Nachází se na Rakovnicku mezi Rynholcem, Rynholeckým dvorem a Lány, nad důležitou cestou z Rakovníka do Prahy. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.
O jeho počátcích víme málo. Starší zdroje kladou vznik hradu do 13. století. Nedochovaly se ale žádné písemné zprávy, které by se k němu daly spolehlivě vztáhnout. Archeologicky je hrad doložen až v 15. století. Hrad mohl souviset s osidlováním Křivoklátska ve 14. století, tomu ovšem archeologické nálezy neodpovídají. Mohl také vzniknout jako opěrný bod v době husitských válek. Další možností jsou války Vladislava Jagellonského s Uhry, kdy uherská vojska kolem roku 1478 zvítězila u Plzně. Jiná hypotéza v něm vidí strážní objekt u Erfurtské stezky v úseku mezi Tuchlovicemi a Rynholcem.
Podobu hradu podrobně zakreslil Ferdinand Velc v soupisu památek Slánského okresu. V osmdesátých letech 20. století byl areál povrchově prozkoumán a geodeticky zaměřen. Hradní plocha, poškozená mladšími lomy, měla obdélný půdorys. Nejspíš ji obepínal příkop, který na západě úplně zanikl, a před ním byl val. Uvnitř se dochovaly jen terénní pozůstatky tří staveb postavených bez malty. Dvě stály v jihozápadním a severovýchodním nároží, třetí stála volně.
Mnohem bohatší jsou místní pověsti. Podle nich se tvrz původně jmenovala Sovín a na protějším návrší nad Stochovským dvorem stála tvrz Holubín. Ze Sobína prý vedla podzemní chodba do Vašírova k hlásce zvané Sobínek a jiná až na Holubín. Usedlíci vyprávěli, že chodba byla částečně průchozí až ke schodišti, které pod hradem prudce klesalo svahem. Dál už byla nebezpečně pobořená.
Podle pověsti, kterou zaznamenal Heber i August Sedláček, tu bydleli čarodějové s velkou knihovnou. Z ní prý pocházel drahocenný misál darovaný stochovskému kostelu a ceněný na 200 kop grošů. Venkované z okolí si vyprávěli také o hromadách pokladů v zasypaných sklepích.
Pověst O dvou lípách vypráví o dvou dcerách tuchlovického vladyky. Jedna se provdala za krutého rytíře ze Sobína, druhá za vlídného rytíře z Holubína. Po jedné rozepři se oba rytíři v souboji zabili. Na místě souboje byly vysazeny dvě lipky, které stojí dodnes.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu zříceniny hradu Sobín je brzy na jaře nebo pozdě na podzim, kdy opadá listí na stromech a zdi zaniklého hradu jsou nejlépe viditelné v lesním terénu. K památce se dostanete pěšky po lesních cestách z obce Rynholec nebo od nedalekých Lán, přičemž auto je nejlepší nechat na vyhrazených místech v obci Rynholec a vydat se do lesa po vlastní ose. S sebou si vezměte pevnou a pevnou obuv do lesa, protože staveniště leží na okraji zalesněného svahu v nadmořské výšce čtyřista sedmdesát metrů, a také svačinu s pitím, jelikož na místě nenajdete žádné prodejní stánky. Pro fotografování je nejlepší využít dopolední nebo pozdní odpolední světlo, které proniká mezi stromy křivoklátských lesů a hezky vykresluje terénní pozůstatky obdélného půdorysu starého zámku u Rynholce. V okolí do třiceti minut cesty můžete navštívit zalesněnou krajinu Křivoklátska, historickou cestu z Rakovníka do Prahy nebo okolí obcí Rynholec, Rynholecký dvůr a Lány. Výlet do hlubokého lesa na místo zvané Sovín je vhodný i pro starší děti, které baví objevování skrytých míst v přírodě, ale pro kočárky je terén kvůli lesním cestám nevhodný.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o zříceninu. Taková místa bývají volně přístupná, některá však jen s průvodcem nebo jsou z bezpečnostních důvodů uzavřená. Aktuální stav jsme neověřili – pohybujte se opatrně a respektujte případné zákazy.
Kde se památka nachází?
Poloha: Rynholec, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 37773/2-2778).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti a stojíš na rozlehlém pozemku plném tajemství a dobrodružství. Tam, kde dnes houští lesní svahy, kdysi vypínal svoji tvář hrad Sobín, zvaný také Starým zámkem u Rynholce nebo Sovínem. Tento zaniklý hrad na návrší 470 metrů nad mořem byl jako kouzelný svět z čarodějnických příběhů, odkud bylo vidět daleko až k dálné Praze. A co je nejlepší, všude kolem mohly být skrývány tajemství!
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Zaniknutý hrad stojí v zalesněné krajině Křivoklátska mezi obcemi Rynholec, Rynholecký dvůr a Lány, nedaleko historické cesty z Rakovníka do Prahy.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Navrhuji tematickou výletní trasu v zalesněné krajině Křivoklátska.
1. Rynholec Typ: Obec Proč stojí za návštěvu: Tato vesnice slouží jako výchozí bod pro cestu do hlubokých lesů. Odtud se vydáte po stopách historie směrem k historické cestě vedoucí z Rakovníka do Prahy.
2. Rynholecký dvůr Typ: Místo v okolí Proč stojí za návštěvu: Nachází se v malebné zalesněné krajině a tvoří přirozenou zastávku při putování starou krajinou. Procházka tímto směrem vás přiblíží k dávným stezkám.
3. Hrad Sobín Typ: Zaniklý hrad Proč stojí za návštěvu: Hlavní cíl celé cesty se nachází v zalesněné krajině mezi obcemi. Přestože z něj zbyly jen pozůstatky, místo má jedinečnou atmosféru uprostřed přírody nedaleko historické cesty z Rakovníka do Prahy.
4. Lány Typ: Obec Proč stojí za návštěvu: Cesta lesním terénem končí v této známé obci. Navazuje na historické propojení s okolní krajinou a uzavírá okruh v zalesněné oblasti Křivoklátska.
Sezónní doporučení
Jaro na hradě Sobín v Rynholci přináší probouzející se přírodu Středočeského kraje. Okolní lesy se zbarvují do svěží zeleně a staré kamenné zdi porůstají prvním jarním kvítím. Osvětlení je díky nízkému slunci velmi ostré, což vytváří krásné stíny ideální pro fotografování zbytků zdí. Prohlídku naplánujte na dopoledne, kdy bývá vzduch nejčistší. Davy turistů zde v tomto období ještě nejsou tak četné, takže si zříceninu užijete v klidu. Oblékněte si pevnou obuv do bahna, protože po tajícím sněhu a jarních deštích bývají lesní cesty a travnaté svahy velmi mokré a kluzké.
Léto na Sobíně nabízí zcela jinou atmosféru danou bujnou vegetací, která zčásti zarůstá historické zdivo. Slunce v poledne pálí a stínu je v obnažené ruině poskrovku, proto je nejlepším časem pro návštěvu brzké ráno nebo pozdní podvečer, kdy teplota klesá. V hlavní letní sezóně sem míří o něco více výletníků, zejména o víkendech, takže ranní příchod zaručuje prázdný prostor. Nezapomeňte si vzít pokrývku hlavy, dostatek pitné vody v lahvi a repelent proti klíšťatům, kterých je v okolních křovinách v teplých měsících nadbytek. Oblečení volte lehké, prodyšné, ale nezapomeňte na pevné boty.
Podzim na hradě u Rynholce vytváří melancholickou náladu díky listí zbarvenému do žluta a červena, které pokrývá podlahy hradních místností bez střechy. Sluneční paprsky pronikají mlhami a vytvářejí tlumené, zlatavé světlo, které se objevuje hlavně dopoledne. V chladnějších podzimních dnech zde potkáte jen málokoho, ticho přeruší jen šustění spadaného listí pod nohama. Na výlet vyrazte kolem poledne, kdy je venku nejtepleji. Základem výbavy je větruvzdorná bunda, teplejší svetr a nepromokavé boty, protože mlhy a sychravé počasí proměňují povrch kamenů v kluzký terén.
Zima halí zbytky hradu Sobín do ticha a často i do sněhové pokrývky, která mění celé místo v pohádkovou krajinu. Dny jsou velmi krátké, proto je nutné vyrazit na cestu hned ráno, aby vás nezastihla tma dříve, než opustíte lesy Středočeského kraje. Osvětlení je po většinu dne šedivé, ale při jasném počasí odráží sníh tolik světla, že to oslňuje. Návštěvníků je minimálně. Obuv musí mít hluboký vzorek, jelikož zmrzlý sníh a led na schodech silně kloužou.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: MartinVeselka / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře