zámek Zámrsk Zámek
Zámek Zámrsk je barokní čtyřkřídlý objekt s arkádovým nádvořím a nárožními věžemi. Nachází se v obci Zámrsk v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Budova vznikla postupnou přestavbou původní tvrze a od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka. V současné době slouží jako úložiště fondů Státního oblastního archivu v Hradci Králové.
První zmínka o samotné obci pochází z roku 1349. Zprávy o tvrzi jsou z roku 1469, kdy byla vypálena vojsky Matyáše Korvína. V letech 1471 až 1501 byla v doložitelném období ve vlastnictví Vaňka ze Zámrsku. V roce 1533 nemovitost zakoupil Jan Lukavský z Lukavice, jehož potomci ji v průběhu 16. století přestavěli do renesančního slohu.
Architektonicky tvořilo jádro tvrze okrouhlá věž v severovýchodním nároží. Rod Lukavských k ní přistavěl severní křídlo s hlavní vstupní bránou. Z této doby jsou dodnes dochovány renesanční klenby v prvním patře věže a žebrové klenby v přízemí a průjezdu severního křídla. Později, za vlastnictví rodu Kolovratů, byla tvrz transformována na barokní zámek. V druhé polovině 17. století bylo dostavěno východní křídlo a na počátku 18. století západní a jižní křídlo. Tím vzniklo uzavřené lichoběžníkové nádvoří s arkádami, přičemž západní a jižní část mají valeně klenuté podlouží.
V polovině 18. století došlo k dalšímu zásahu. Bylo zvýšeno jižní křídlo o jedno patro a v rozích vybudovány osmiboké věže s mansardovou střechou. Tato přestavba byla pravděpodobně dílem architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Hlavní vstup s bohatě profilovaným portálem se nacházel v jižním průčelí. Odtud vedlo široké schodiště do zámeckého parku vzniklého v první polovině 18. století. Pozdější rekonstrukce provedl rytíř Jiří Jeník Zásadský z Gamsendorfu. Obnovil střechy i fasády, zazděl arkády v prvním patře a opatřil je okny.
Historie vlastnictví odráží změny v českém majetku po bitvě na Bílé hoře. V roce 1613 byl majitelem Karel Kapoun ze Svojkova, účastník stavovského povstání, jemuž byl statek v roce 1622 konfiskován. Následně jej v roce 1624 odkoupil Albrecht z Valdštejna a postoupil jej Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. Poté se zámek dostal do rukou Vincenze Zucconího a po jeho smrti v roce 1635 císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda II. Od roku 1640 byl v držení Albrechta Libštejnského z Kolovrat a následně jeho syna Leopolda Oldřicha a dcery Kateřiny Barbory. V 18. století se majetek dostal k Janu Norbertovi a Rudolfovi z Kolovrat, poté k Anně Karolíně z Bubna a Litic a Josefě z Bubna. Od roku 1780 jej vlastnil Jiří Jeník Zásadský z Gamsendorfu a později Friedrich Jeník, který jej v roce 1849 prodal Karolíně Gottlové.
V 20. století prošel objekt dramatickými změnami. V roce 1924 zámek vyhořel, což vedlo k obnově v letech 1925–1926. Po znárodnění na základě Benešových dekretů byl v roce 1947 zřízen nápravně výchovný ústav pro mladistvé Ministerstva vnitra. Po roce 1948 byli zde umísťováni mladí lidé odsouzení za protistátní činnost. Po zrušení ústavu v roce 1954 budova sloužila do roku 1959 jako věznice pro muže.
Od roku 1960 budovy převzal Státní oblastní archiv, který zde zřídil úložiště archiválií, konzervátorskou a restaurátorskou dílnu. Zámek je dnes obklopen parkem a budovami hospodářského dvora.
Památka v Zámrsku představuje hodnotný příklad proměny středověké tvrze v barokní rezidenci s unikátními renesančními prvky. Její návštěva nabízí vhled do architektury různých epoch a složité historie českého panství.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1469
- První zmínka o tvrzi, která byla v tomto roce vypálena vojsky Matyáše Korvína.
- 1640
- Koupě zámku královským místodržícím Albrechtem Libštejnským z Kolovrat.
- 1924
- Zámek vyhořel, následně byl v letech 1925–1926 obnoven.
- 1964
- Zámek je prohlášen za kulturní památku.
Stavební vývoj
Původním jádrem byla okrouhlá věž, k níž rod Lukavských přistavěl severní křídlo v renesančním slohu. Za rodiny Kolovratů vzniklo uzavřené čtyřkřídlé lichoběžníkové nádvoří s arkádami. V polovině 18. století bylo zvýšeno jižní křídlo a přibyly osmiboké věže s mansardovou střechou, což pravděpodobně provedl Jan Blažej Santini-Aichel.
Historické události
1469 vypálení tvrze vojsky Matyáše Korvína, 1924 vyhoření zámku, 1947 zřízení nápravně výchovného ústavu pro mladistvé, 1960 převzetí budov Státním oblastním archivem.
Vlastníci
Vaněk ze Zámrsku (1471–1501), Jan Lukavský z Lukavice (od 1533), Karel Kapoun ze Svojkova (do 1622), Albrecht z Valdštejna (1624), Vincenz Muschinger z Gumpendorfu (1624), Vincenz Zucconi (1628), císařovna Eleonora (1635), Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1640), Leopold Oldřich z Kolovrat (1657), Kateřina Barbora Krakovská z Kolovrat, Jan Norbert z Kolovrat (1704), Rudolf z Kolovrat (1736–1748), Anna Karolína z Bubna a Litic, Josefa z Bubna (do 1780), Jiří Jeník Zásadský z Gamsendorfu (1780), Friedrich Jeník z Gamsendorfu, Karolína Gottlová (od 1849)
Zajímavosti
– Budova vznikla postupnou přestavbou původní tvrze a od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka. – Tvrz byla v roce 1469 vypálena vojsky Matyáše Korvína. – Přestavba z poloviny 18. století, při níž vznikly osmiboké věže, byla pravděpodobně dílem architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. – V roce 1924 zámek vyhořel, což vedlo k jeho obnově v letech 1925–1926. – V roce 1947 byl v budově zřízen nápravně výchovný ústav pro mladistvé.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Zámrsku. Stojíte právě před budovou, která svou podobou i historií vypráví příběh mnoha století. Před vámi se tyčí čtyřkřídlý barokní zámek, který svou monumentálností dominuje okolní krajině. Prvním, co vás jistě zaujme, je jeho pravidelný půdorys a vnitřní prostor, tvořený arkádovým nádvořím. Podívejte se pozorně na rohy stavby, kde se tyčí nárožní věže. Právě tyto prvky dodávají celému objektu jeho charakteristický vzhled a pocit stability i elegance.
Když se dnes díváte na tento vznešený stav, možná je těžké si představit, že na tomto místě kdysi stála úplně jiná stavba. Historie tohoto místa sahá hluboko do minulosti, konkrétně až do roku tisíc čtyři sta šedesát devět. V té době zde nebyl žádný barokní palác, ale původní tvrz. Tato tvrz však měla velmi dramatický začátek v záznamech. Právě v roce tisíc čtyři sta šedesát devět byla tato stavba vypálena vojsky Matyáše Korvína. Představte si ten zmatek, plameny a hluk zbraní, které v té době toto místo pohltily. Byla to doba nestability a válečných tažení, která zanechala na mnoha českých hradech a tvrzích své stopy.
Postupem času se však situace změnila a s ní i podoba tohoto sídla. Z původní tvrze se začal vyvířet objekt, který známe dnes. Zásadní zlom nastal v roce tisíc šest set čtyřicet, kdy do hry vstoupil Albrecht Libštejnský z Kolovrat, který byl v té době královským místodržícím. Pod jeho vedením a díky vlastnictví rodiny Kolovratů prošla stavba zásadní proměnou. Renesanční prvky tvrze začaly ustupovat novým trendům a budova byla postupně transformována v barokní zámek. Tento proces nebyl jednorázový, ale byl to výsledek dlouhé a trpělivé přestavby, která měla odrážet status a bohatství rodiny, která zde žila.
Nyní věnujte pozornost architektuře, kterou máte přímo před očima. Všimněte si těch zmíněných osmibokých věží v rozích. Právě tyto detaily jsou z hlediska umění nejcennější. Předpokládá se totiž, že tato přestavba z poloviny osmnáctého století, při níž vznikly právě tyto specifické věže, byla dílem jednoho z nejvýznamnějších architektů své doby, Jana Blažeje Santini-Aichela. Santini byl mistrem, který dokázal spojit geometrickou preciznost s duchovním rozměrem prostoru. I když zde nevidíme jeho nejznámější chrámy, vliv jeho stylu je v těchto věžích a v celkovém uspořádání budovy velmi cítit. Prohlédněte si linii střechy a způsob, jakým se křídla zámku spojují v harmonický celek kolem vnitřního nádvorníku.
Je fascinující přemýšlet o tom, kolik osobností zde zanechalo svou stopu. Zmínili jsme již Matyáše Korvína, jehož vojska zde zanechala spaliště, nebo Albrechta Libštejnského z Kolovrat, který zde budoval své rodinné sídlo. V historii se zde objevují i jména jako Albrecht z Valdštejna, což ukazuje na to, jak úzce byl tento zámek spjat s vysokou šlechtou a politickými mocenskými hrami té doby. Každý z těchto mužů vnímal tento zámek jinak, někdo jako strategický bod, jiný jako symbol moci a třetí jako domov.
Ale život tohoto objektu nebyl jen o slávě a architektuře. Historie přinesla i další těžké zkoušky. Pokud se podíváte na stěny a fasádu, možná v nich cítíte ozvěny roku tisíc devět set dvacet čtyři. V tomto roce zámek tragicky vyhořel. Požár je pro historické budovy vždy největším nepřítelem, protože dokáže během několika hodin zničit to, co stavěly generace. Nicméně, díky uznání hodnoty tohoto místa, byl zámek v letech tisíc devět set dvacet pět až tisíc devět set dvacet šest obnoven. Tato rekonstrukce zajistila, že budova přežila i pro nás, abychom ji mohli dnes obdivovat.
Zajímavou záhadou a zároveň zvláštností je současné využití tohoto prostoru. Zatímco v jiných městech slouží zámky jako muzea nebo hotely, zde je to jinak. Od roku tisíc devět set šedesát čtyři, kdy byl zámek oficiálně prohlášen za kulturní památku, slouží budova jako úložiště fondů Státního oblastního archivu v Hradci Králové. Je v tom určitý poetický kruh. Budova, která byla kdysi centrem správy a moci, nyní chrání papírové památky minulosti. V těchto sálech, kde kdysi zněly hlasy šlechticů, nyní v tichu odpočívají tisíce dokumentů, smluv a dopisů, které vyprávějí historii celého regionu. Zámek se tak stal obrovským trezorem času.
Když se nyní znovu rozhlédněte kolem sebe, vnímejte atmosféru tohoto místa. Je to kombinace barokní elegance, tragických požárů a ticha archivních prostor. Představte si, jak se zde měnily časy, jak se měnila móda, jazyk a politické systémy, zatímco tyto zdi zůstaly stát. Všimněte si, jak se světlo dopadá na arkády a jak tvoří stíny v koutech nádvorníku. Právě v těchto detailech se skrývá skutečná krása architektury, která přečkala staletí.
Doporučuji vám nyní v klidu obvít budovu a z různých úhlů sledovat, jak se mění pohled na její křídla a věže. Zkuste si představit, jak by vypadala ta původní tvrz z roku tisíc čtyři sta šedesát devět předtím, než ji pohltil oheň. A poté srovnejte tento obraz s tím, co vidíte teď. Je to cesta od obranného hradu k reprezentativnímu paláci.
Děkujeme, že jste s námi strávili chvíli u zámku Zámrsk. Doufáme, že vám tento krátký výlet do historie pomohl lépe pochopit význam této stavby a že jste si užili její tiché krásy. Nyní už je na vás, zda budete pokračovat v objevování dalších skrytých koutů tohoto krásného kraje. Přejeme vám příjemný zbytek dne a příjemné procházky.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy jsou barvy v okolním parku nejvýraznější a barokní fasáda zámku vyniká v jemnějším světle. Pro milovníky fotografií doporučujeme zaměřit se na arkádové nádvoří a nárožní věže, které vypadají nejlépe při dopadajícím ranním nebo odpoledním slunci.
Do Zámrsku se lze dostat autem i veřejnou dopravou; konkrétní spojení si ověřte v aktuálních vyhledávačích. Při procházce doporučujeme obuv vhodnou do parku a v případě chladnějšího počasí teplé oblečení, protože prostor kolem budov může být větrný.
Kromě samotného čtyřkřídlého objektu určitě projděte historický park z první poloviny osmnáctého století a prohlédněte si budovy hospodářského dvora, které doplňují celkový obraz tohoto sídla.
Rodiny s dětmi ocení prostor parku, který nabízí místo pro volný pohyb a možnost objevovat detaily staré tvrze, na níž zámek vyrostl. Je to ideální místo pro klidnou procházku mimo městský shluk.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: č.p. 1, Zámrsk, Pardubický kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 40421/6-4137).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Zámek je obklopen parkem, který vznikl v první polovině 18. století, a budovami hospodářského dvora.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy v areálu památky:
1. Zámek Zámrsk – hlavní budova. Dominanta celého areálu, kde lze obdivovat architekturu a historii tohoto sídla. 2. Park – historická zahrada. Prostor z první poloviny osmnáctého století, který nabízí klid a příjemné procházky v přírodě. 3. Budovy hospodářského dvora – soubor staveb. Místa, která doplňují obraz původního fungování celého panství a jeho hospodářského zázemí.
Sezónní doporučení
Jaro: Na jaře se okolí zámku probouzí k životu. Stromy začínají zelenat a v blízkosti lze pozorovat první rozkvétající rostliny. Vzduch je svěží a vše působí velmi živě. Je vhodné si připravit vrstvené oblečení, protože ranní chlad se může rychle střídat s teplejším odpolednem. Nejlepší čas pro návštěvu je dopoledne, kdy je světlo měkké a příroda nejaktivnější.
Léto: Letní období nabízí bohatou zelenou barvu a intenzivní sluneční svit. Vzduch je teplý a dny jsou velmi dlouhé. Doporučujeme zvolit lehké a pohodlné oblečení vhodné pro horko, případně i pokrývku hlavy. Pro příjemnější zážitky je nejlepší navštívit místo v pozdních odpoledních hodinách, kdy je slunce méně pálivé a stíny jsou delší.
Podzim: Podzimní měsíce přinášejí do krajiny odstíny žluté a hnědé. Listy opadávají a ranní mlhy často vytvářejí klidnou a tajemnou náladu. Světlo je v tomto období nízké a zlatavé. Je důležité mít s sebou nepromokavou vrstvu a pevnou obuv, protože cesta může být kvůli vlhkosti náročná. Ideální je návštěva v době, kdy slunce svítí nejvíce.
Zima: V zimě působí zámek v tichu a klidu mezi holými stromy. Celková nálada je strohá a mrazivá, což dodává místu zvláštní důstojnost. Světlo je slabé a dny jsou krátké. Pro pohodlí je nutné mít na sobě silnou zimní bundu, čepici a rukavice. Nejlepší je využít jasné dny, kdy mráz vytváří na krajině zajímavé vzory.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Prazak / CC BY 2.5 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře