Korunovační kříž Staurotéka
Korunovační kříž, označovaný také jako Zlatý ostatkový kříž nebo dříve jako Zemský kříž Českého království, patří k nejcennějším předmětům Svatovítského pokladu. Vlastníkem je Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze. Ačkoli se vystavuje společně s českými korunovačními klenoty a bývá používán při korunovačních mších, nebyl původně určen přímo k nim – byl součástí Karlštejnského pokladu, kde byly všechny tyto poklady trvale uloženy.
Jde o relikviář ve tvaru latinského kříže, který řemeslník vyhotovil ze dřeva pobitého zlatým plechem. Jeho rozměry jsou 62,5 centimetru na výšku a 41,5 centimetru na šířku, přičemž tloušťka dosahuje 5 centimetrů. Povrch je bohatě vyzdoben drahokamy – safíry, akvamaríny a rubíny – a také římskými a byzantskými gemami a perlami. Vzhledem k obsahu tvoří kříž staurotéku, tedy schránku na nejsvětější relikvie. Ústřední součástí jsou dvě třísky ze Dřeva sv. Kříže, identifikované jako libanonský cedr a chráněné křišťálovými destičkami v křížení. V jednotlivých přihrádkách, krytých miniaturními dvířky s gemami, byly uloženy části artefaktů spojených s Kristovým utrpením: kousky z čtyřhranného hřebu Kristova kříže, z houby, kterou dostával Kristus, z trnové koruny, z provazu užitého při bičování, i z umyvadla, ve kterém Kristus myl nohy apoštolům. Kříž obsahuje také ostatky světců – částečku z prstu sv. Jana Křtitele, ostatky sv. Pankráce a sv. Anny.
Kříž si objednal český král a římský císař Karel IV. jako schránku na nejvzácnější relikvie českého království, tzv. Arma Christi. Podle historika Josefa Cibulky vznikl kolem roku 1354, avšak Karel Otavský soudí, že to bylo až v šestdesátých nebo sedmdesátých letech 14. století, protože není zobrazen v karlštejnských ostatkových scénách. Nebyl vytvořen k Karlově české korunovaci, neboť vznikl později.
Kříž patřil původně do Karlštejnského pokladu a nepatřil do Svatovítského pokladu tak, jak by se mohlo předpokládat. Do roku 1620 byl uložen v kapli sv. Kříže na Karlštejně společně se všemi českými korunovačními klenoty, pod dohledem dvou purkrabích. V roce 1645 byl převezen z Karlštejna do Prahy a začleněn do Svatovítského pokladu, jehož součástí zůstává dodnes. Během husitských válek utrpěl kříž poškození – byla z něj uloupena původní zlatá noha s patkou. Nová noha byla doplněna roku 1523 v raně renesančním stylu.
Přestože se kříž nazývá korunovačním a bývá vystavován se korunovačními klenoty, nebyl přímo určen k samotné korunovační liturgii. Používán byl k ní jen výjimečně – konkrétně při korunovační mši rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského českým králem v roce 1836. Další liturgické použití se datuje až do roku 2020, kdy jej využil kardinál Dominik Duka během velkopátečního obřadu v katedrále sv. Víta. Toto nečekané nasazení bylo spojeno s koronavirovou krizí, která ovlivnila způsob slavení Velkého pátku. V březnu 2024 byl kříž převezen do Drážďan, kde byl zapůjčen pro výstavu nazvanou Fragmenty paměti.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1354 (přibližně)
- Zhotovení kříže jako relikviáře pro Karlštejnský poklad, obsahující části Dřeva sv. Kříže a ostatky světců.
- 1523
- Doplnění nové nohy kříže v raně renesančním stylu po ztrátě původní.
- 1645
- Přesun z Karlštejna do Prahy a připojení ke Svatovítskému pokladu.
- 2024
- Zapůjčení do Drážďan pro výstavu Fragmenty paměti.
Stavební vývoj
Kříž je zhotoven ve stylu pozdní gotiky, s prvky rané renesance po doplnění nohy v roce 1523. Původní zlatá noha byla zničena během husitských válek. Materiály zahrnují dřevo, zlaté plechy, drahokamy, perly a byzantské gemy. Vnitřní struktura obsahuje přihrádky s relikviemi kryté miniaturními dvířky.
Historické události
- 1354 (přibližně)
- Vznik kříže na objednávku Karla IV. jako relikviáře pro nejcennější svatyně českého království.
- 1645
- Převezení z Karlštejna do Prahy a připojení ke Svatovítskému pokladu.
- 1836
- Poslední použití při korunovační mši rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského českým králem.
- 2020
- Použití při velkopátečním obřadu v katedrále sv. Víta z důvodu koronavirové krize.
Vlastníci
od_1354_asi – Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (přesněji jako součást Karlštejnského pokladu); od_1645 – Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (přesunut do Svatovítského pokladu).
Zajímavosti
– Kříž byl původně součástí Karlštejnského pokladu a až v roce 1645 byl převezen do Prahy a začleněn do Svatovítského pokladu.
– Přestože se nazývá korunovačním, nebyl určen k běžným korunovačním mším, ale byl použit jen výjimečně, naposledy v roce 2020 během velkopátečního obřadu.
– Kříž obsahuje dvě třísky ze Dřeva sv. Kříže chráněné křišťálovými destičkami a další relikvie spojené s Kristovým utrpením.
– V roce 1523 byla doplněna nová noha v raně renesančním stylu po ztrátě původní zlaté nohy během husitských válek.
– V březnu 2024 byl kříž zapůjčen pro výstavu v Drážďanech s názvem Fragmenty paměti.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte před jednou z nejcennějších středověkých relikvií českých dějin – Korunovačním křížem, známým také jako Zlatý ostatkový kříž. Stojíte před skvostem, který nesl v sobě nejen bohatství umělecké práce, ale i hlubokou víru a moc českých králů. Tento kříž, vyrobený z pobitého zlatého plechu ve tvaru latinského kříže, září drahokamy, perlami a gemami, které mu dodávají neodolatelný lesk. Ačkoliv se nazývá korunovačním, nebyl určen k běžným korunovačním obřadům, ale sloužil jako nejvýznamnější svatyně českého království – jako relikviář uchovávající části Dřeva svatého Kříže a ostatky světců.
Pojďme se společně podívat na jeho historii, která sahá až do čtrnáctého století. Kříž byl zhotoven přibližně roku 1354 jako součást Karlštejnského pokladu, který nechal Karel IV. shromáždit na svém hradě. Jeho úkolem bylo uchovávat nejcennější relikvie – fragmenty pravého kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus, a ostatky světců. Tyto svaté pozůstatky byly pro středověkého panovníka nejen duchovním základem, ale i symbolem boží milosti a legitimity jeho vlády. Kříž tak nesl v sobě nejen zlatý lesk, ale i neviditelnou moc, která měla chránit české království.
Nyní věnujte pozornost jeho tvaru a detailům. Před vámi je latinský kříž, jehož ramena jsou pokryta zlatým plechem, který leskne jako slunce. Na jeho povrchu se odráží světlo drahokamů – rubínů, safírů a perel, které byly pečlivě vsazeny do zlatého podkladu. Tyto kameny nejsou jen ozdobou, ale také symboly – každý z nich měl svůj význam, od ochrany před nebezpečím až po připomínku nebeské slávy. Pozorně si prohlédněte jeho strukturu: kříž má dvě ramena, která se sbíhají do jednoho, a původně měl také nohu, která však byla ztracena. Ta byla později nahrazena novou, vyrobenou v raně renesančním stylu roku 1523, což dokazuje, že i po staletích zůstával tento skvost v péči a byl obnoven, aby mohl sloužit dalším generacím.
Klíčovou postavou spojenou s tímto křížem je samozřejmě Karel IV., který nechal nejen jeho vytvořit, ale také postavil hrad Karlštejn, kde měl být původně uchováván. Karel IV. byl nejen mocným císařem, ale i hluboce věřícím člověkem, který věřil, že relikvie mají nejen duchovní, ale i politický význam. Pro něj byl tento kříž nejen svatyní, ale i nástrojem, který měl posilovat jeho vládu a zajišťovat mír v zemi. Ačkoliv byl kříž později, v roce 1645, převezen do Prahy a začleněn do Svatovítského pokladu, jeho původní význam jako součást karlštejnského pokladu zůstává nedotknutelný.
Nyní se podívejme na jednu z nejzajímavějších záhad spojených s tímto křížem. Přestože se nazývá korunovačním, nebyl určen k běžným korunovačním mším. Byl příliš cenný a svatý na to, aby byl používán často. Pouze výjimečně, v nejvýznamnějších okamžicích, byl vystaven nebo použit. Naposledy se to stalo až v roce 2020, během velkopátečního obřadu, kdy byl předán do rukou arcibiskupa. Tato skutečnost dodává kříži ještě větší tajemství – jako by jeho skutečná moc spočívala právě v tom, že byl uchováván v tajnosti a obdivován jen zřídka.
A teď si představte, jaký byl osud tohoto kříže. Původně byl skryt v hlubinách Karlštejna, kde měl chránit české království před nebezpečím. Po staletích byl přenesen do Prahy, kde se stal součástí Svatovítského pokladu, jedné z nejcennějších sbírek středověké křesťanské umělecké tvorby. A až do roku 2024 byl zapůjčen do Drážďan, kde se stal součástí výstavy Fragmenty paměti, která představila jeho historii a uměleckou hodnotu širšímu světu.
Před vámi tedy stojí nejen umělecký skvost, ale i symbol víry, moci a historie. Kříž, který nesl v sobě nejen zlato a drahokamy, ale i část samotné paměti českého království. Pokud máte chvíli, podívejte se ještě jednou na jeho lesk, na způsob, jakým odráží světlo, a zkuste si představit, jak vypadala středověká dílnice, kde byl vytvořen. Jaké byly ruce, které ho držely, a jaké modlitby ho doprovázely.
Děkujeme, že jste si vzali čas a podívali se na tento výjimečný předmět. Pokud se chcete dozvědět více o jeho historii nebo o dalších skvostech, které se nacházejí v této sbírce, neváhejte se zeptat. Ať vás tento zlatý kříž nadále inspirová svým leskem a tajemstvím. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Korunovačního kříže je v ranních hodinách, ideálně v první polovině dne. V té době je zde méně návštěvníků a můžete si prohlédnout tuto cennou památku v klidu. Kromě toho je v ranních hodinách příjemné světlo, které dokresluje lesk zlatého plechu a drahokamů na kříži.
Doporučuje se využít veřejnou dopravu, pokud je to možné. Místo je dobře dostupné, aktuální spojení a trasy najdete v dopravním vyhledávači.
Při návštěvě si vezměte pohodlné oblečení a obuv, neboť prohlídka může zahrnovat i krátkou procházku. Důležité je také vzít si malý ručník nebo hadřík, aby se nepoškrábala povrch kříže při dotyku. Pokud máte zájem o fotografování, připravte si také malou lampu nebo mobilní světlo pro detailní snímky.
Nejlepší místa pro fotografování jsou v blízkosti vitrínu, kde je kříž vystaven. Doporučuje se fotografovat při přirozeném světle z okna, aby se zachytil lesk drahokamů a zlatého plechu. Vyhněte se přímému slunečnímu záření, které by mohlo způsobit odlesky.
V okolí památky se nachází další zajímavá místa, která stojí za návštěvu. V dojezdu třiceti minut můžete navštívit další historické památky a kulturní akce, které jsou v regionu pořádány. Konkrétní aktivity v okolí však závisí na aktuálním programu a je třeba se o nich informovat na místě nebo na oficiálních stránkách.
Pokud navštěvujete památku s dětmi, připravte si pro ně krátké a zajímavé informace o historii Korunovačního kříže. Můžete jim například vysvětlit, jaké relikvie jsou v kříži uloženy, a proč byl vytvořen. Děti si také mohou vyzkoušet nakreslit vlastní kříž nebo si vyrobit jednoduchou staurotéku z papíru.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Údaje o přístupnosti této památky nemáme ověřené. Informujte se u majitele nebo správce, případně na obecním úřadě.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka. Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Korunovační kříž je vystavován společně s českými korunovačními klenoty ve Svatovítském pokladu na Pražském hradě. Tento komplex budov a památek je sám o sobě významnou historickou památkou a přitahuje návštěvníky z celého světa. V blízkosti se nachází také katedrála svatého Víta, která je dalším významným symbolem české historie a architektury.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Korunovační kříž (staurotéka)
1. Korunovační kříž (staurotéka) - Typ: Historická památka - Proč stojí za návštěvu: Tato památka je jednou z nejstarších a nejcennějších sakrálních památek v České republice. Korunovační kříž, umístěný na vrcholu hradu Karlštejn, symbolizuje svatost a historii české koruny.
2. Kaple Panny Marie Sněžné - Typ: Religiozní památka - Proč stojí za návštěvu: Kaple je nejstarším sakrálním objektem hradu a sloužila jako chrám pro české korunovační klenoty. Je to místo s bohatou historií, které vynikají architektonická krása a duchovní atmosféra.
3. Kaple svatého Jiří - Typ: Religiozní památka - Proč stojí za návštěvu: Tato kaple je nejstarším sakrálním objektem na hradu a sloužila jako pohřebiště českých králů. Je známá svými historickými reliéfy a architektonickou strukturou, která přitahuje mnoho návštěvníků.
4. Kaple svaté Anny - Typ: Religiozní památka - Proč stojí za návštěvu: Kaple je jedním z nejstarších sakrálních objektů na hradu a sloužila jako chrám pro české korunovační klenoty. Je známá svými historickými reliéfy a architektonickou strukturou, která přitahuje mnoho návštěvníků.
5. Kaple Panny Marie Sněžné (nádvoří) - Typ: Historické nádvoří - Proč stojí za návštěvu: Nádvoří před kaplí je ideálním místem pro odpočinek a užívání krásy hradu. Zde lze ocenit panoramatický pohled na okolní krajinné obrazy a si všimnout historických detailů, které dodávají nádvoří jedinečnou atmosféru.
Tato trasa nabízí cestovatelům možnost prozkoumat nejen samotný Korunovační kříž, ale i další historické a duchovní památky hradu Karlštejn.
Sezónní doporučení
Jaro V období jara, kdy se příroda probouzí k životu a slunce začíná delší dobu svítit, nabývá Korunovační kříž na své mystické atmosféře. Světlo proniká skleněnými vitrážemi staurotéky a vytváří hru barevných odlesků, které zdůrazňují zlaté a modré detaily kříže. Okolí památky, často obklopené zelení, přináší klidnou a meditativní náladu, ideální pro reflexi. Doporučuje se navštívit památku v ranních hodinách, kdy je méně návštěvníků a světlo je měkčí. Vhodné je lehké, ale teplé oblečení, protože jarní počasí může být proměnlivé – od slunných dnů po náhlé deště.
Léto V letních měsících, kdy slunce stojí vysoko na obloze, Korunovační kříž září v ostrém denním světle, které zdůrazňuje jeho sochařské detaily a zlaté pozlacení. Teplé počasí láká více návštěvníků, a tak je vhodné přicházet brzy ráno nebo pozdě odpoledne, aby se vyhnulo davům. Doporučuje se lehké, prodyšné oblečení a pohodlná obuv, protože teploty mohou být vysoké a návštěva může být spojena s delším pobytem venku.
Podzim Podzim přináší do okolí Korunovačního kříže zlatavé a červené odstíny listů, které vytvářejí kontrast s modrou a zlatou barvou staurotéky. Mírné, ale jasné denní světlo zdůrazňuje detaily kříže, zatímco chladnější vzduch dodává návštěvě klidnou a vážnou atmosféru. V tomto období bývá méně turistů než v létě, ale návštěva se vyplatí v ranních hodinách, kdy je světlo nejkrásnější. Doporučuje se teplejší oblečení, protože večery mohou být chladné, a pohodlná obuv pro případné procházky po nerovném terénu.
Zima V zimních měsících, kdy slunce svítí níže na obloze, Korunovační kříž získává tajemnou a vážnou atmosféru. Světlo proniká skleněnými plochami staurotéky a vytváří jemné odlesky, které se promítají do sněhové krajiny. V adventním čase, kdy je okolí často zdobeno svítícími vánočními dekoracemi, se památka jeví jako ještě vznešenější. Vhodné je teplé, ale ne příliš tlusté oblečení, aby se neomezovala pohyblivost, a pohodlná obuv na případné zamrzlé chodníky.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: SchiDD / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře