Kostel svatého Petra a Pavla (Želiv) Kostel
Kostel svatých Petra a Pavla v Želivě, obec v okrese Pelhřimov, Kraj Vysočina, je románský hřbitovní kostel s barokními prvky, chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento historický objekt se pyšní bohatou architektonickou historií a možnou účastí významného architekta Jana Blažeje Santini-Aichela na jeho přestavbě.
Původ kostela sahá do poloviny 12. století, kdy byl postaven jako románská stavba. V průběhu let prošel několika fázemi architektonického rozvoje, zejména v 15. století a na počátku 18. století. Mezi nejvýznamnější změny patří přestavba mezi lety 1712-1719 ve stylu gotizujícího baroka, během které byly pravděpodobně zahrnuty návrhy Santini-Aichela. Tento architekt pracoval v Želivě od roku 1713 do 1720 a navrhl mezi jinými i přestavbu klášterního kostela Narození Panny Marie. Jeho stylové prvky, jako je rozťatý štít západního průčelí kostela sv. Petra a Pavla, naznačují jeho možnou účast na přestavbě.
Architektonicky se kostel vyznačuje jednolodním prostorem s polygonálním presbytářem a nízkou pravoúhlou sakristií. Z románského období dochovalo kvádříkové zdivo ve spodní části lodi a presbytáře, nad kterým jsou prolomena obdélná, půlkruhově zakončená okna. Západní průčelí je zakončeno rozeklaným štítem, což je charakteristický prvek Santiniho stylu. V interiéru se nachází tři raně barokní oltáře a kazatelna s obrazy svatých Petra a Pavla, Krista žehnajícího, Kristovy rodiny, vzkříšeného Krista, sv. Anny a sv. Mářie Magdalény.
Kolem kostela se rozkládá ohrazený areál starého hřbitova s cennými náhrobky, baštou – márnicí a sochou Krista na nároží při vstupu. Budova márnice je založena na půdorysu osmiúhelníku s nízkou kupolí, což jsou prvky často užívané Santinim.
V roce 1930 došlo k renovaci kostela podle projektu pardubického architekta Bóži Dvořáka. Tato památka je dnes přístupná pro návštěvníky a stojí za to ji navštívit nejen kvůli její historické hodnotě, ale i pro možnost ocenit architektonickou kreativitu minulých století.
Kostel svatých Petra a Pavla v Želivě je příkladem bohaté historie a architektonického umění, který nabízí návštěvníkům pohled do minulosti a inspiraci pro současné i budoucí generace. Jeho úchvatná stavba a možná spojitost s Janem Blažejem Santini-Aichellem činí z něj nejen kulturní památku, ale také významným místem pro každého, kdo se zajímá o historii a architekturu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1712-1719
- Přestavba kostela ve stylu gotizujícího baroka
Stavební vývoj
Kostel svatého Petra a Pavla v Želivě prošel několika architektonickými fázemi. Původní románská stavba z poloviny 12. století byla později přestavěna ve stylu gotizujícího baroka v letech 1712-1719, což mohlo zahrnovat účast Jana Blažeje Santini-Aichela. V roce 1930 došlo k renovaci podle projektu Bóži Dvořáka.
Historické události
- 1712-1719
- Přestavba kostela ve stylu gotizujícího baroka
Zajímavosti
- Kostel svatých Petra a Pavla je chráněn jako kulturní památka České republiky. - Tento historický objekt se pyšní možnou účastí významného architekta Jana Blažeje Santini-Aichela na jeho přestavbě. - Kostel prošel několika fázemi architektonického rozvoje, zejména v 15. století a na počátku 18. století. - Jeho stylové prvky, jako je rozťatý štít západního průčelí kostela sv. Petra a Pavla, naznačují jeho možnou účast na přestavbě. - V roce 1930 došlo k renovaci kostela podle projektu pardubického architekta Bóži Dvořáka.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla v Želivě má velmi starý původ. Kostel tu stál už v polovině 12. století. V 15. století prošel přestavbou. Další úprava přišla v první čtvrtině 18. století a právě její podobu si kostel zachoval dodnes. Kolem roku 1930 ho renovovali podle projektu pardubického architekta Bóži Dvořáka. Dnes je chráněn jako kulturní památka.
Autor barokní přestavby z roku 1719 není archivně doložen. Slohový rozbor ale ukazuje na Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který se na ní mohl podílet, nebo ji dokonce navrhnout. Santini v Želivě prokazatelně pracoval v letech 1713 až 1720. Šest let spolupracoval s opatem zdejšího premonstrátského kláštera Jeronýmem Hlínou a vytvořil pro něj několik architektonických řešení. Mezi nimi byla i přestavba klášterního kostela Narození Panny Marie. Mojmír Horyna upozorňuje hlavně na rozťatý štít západního průčelí. Svou stavbou odpovídá štítu na hlavní fasádě zámecké jízdárny v Rychnově nad Kněžnou, další Santiniho stavby. Podobný motiv má i průčelí Santiniho vlastního domu v Nerudově ulici v Praze.
Kostel má jedinou loď, mnohoboký presbytář a nízkou pravoúhlou sakristii. Ve spodní části lodi a presbytáře se z románského období dochovalo kvádříkové zdivo. Nad ním jsou po obvodu prolomena obdélná okna s půlkruhovým závěrem. Západní průčelí nad sakristií končí rozeklaným štítem. Na hřebeni sedlové střechy lodi sedí cibulová věžička s lucernou a presbytář kryje valbová střecha.
Uvnitř jsou tři raně barokní oltáře a kazatelna. Podle písemných pramenů pocházejí původně z opatského kostela. Na hlavním oltáři je obraz svatého Petra a Pavla a nad ním obraz žehnajícího Krista. Boční oltáře stojí u vítězného oblouku. Levý nese obraz Kristovy rodiny, pravý obraz vzkříšeného Krista. V jejich nástavcích je svatá Anna, jak vyučuje Pannu Marii, a svatá Máří Magdaléna. Kazatelnu zdobí postavy čtyř evangelistů.
Kostel obklopuje ohrazený areál starého hřbitova s cennými náhrobky. Na nároží u vstupu stojí socha Krista. Nedaleko kostela je márnice postavená na osmiúhelníkovém půdorysu a zakončená nízkou kupolí. Má mansardovou střechu a slepé lomené arkády. Tyto prvky Santini používal opakovaně, a proto se předpokládá, že se podílel i na jejím návrhu.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v dopoledních hodinách, kdy přirozené světlo nejlépe zvýrazňuje barokní detaily a románské základy chrámu. Pro klidnější prohlídku je vhodné zvolit dny mimo hlavní náboženské svátky.
Při návštěvě se doporučuje mít s sebou vodu a případně drobné peníze na příspěvky. Pro rodiny s dětmi je vhodné připravit si krátký příběh o historii stavby, aby byla prohlídka pro nejmenší poutavá.
Pokud se věnujete fotografování, nejlepší světlo pro zachycení interiéru bývá v časech, kdy slunce osvětluje hlavní části chrámu skrze okna. Nejlepší úhly pro snímky architektury najdete při pohledu na stěny kombinující různé styly.
V rámci dostupných informací nejsou v bezprostředním okolí uvedeny žádné další památky, proto se doporučuje věnovat veškerou pozornost samotné architektuře kostela.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Želiv, Kraj Vysočina. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka (rejstříkové číslo 20751/3-3362). Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
kostel je obklopen uzavřenou oblastí starého hřbitova, s pozoruhodnými náhrobky, zvonicí a sochou Krista u vchodu. Krajina kolem Želiv zahrnuje valivé kopce typické pro oblast Vysočina.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tématická výletní trasa z Želiva
1. Kostel svatého Petra a Pavla
Typ: Kostel
Proč stojí za návštěvu: Hlavním cílem této trasy je kostel svatého Petra a Pavla v Želivu, který je jedním z nejstarších gotických chrámů na Moravě. Jeho historie sahá do 13. století a je spojen s klášterním komplexem, což jej činí důležitou kulturní památkou.
2. Klášterní zámek Želiv
Typ: Zámek
Proč stojí za návštěvu: Klášterní zámek je nedaleko kostela a představuje důležitou součást historického komplexu. Jeho barokní architektura a bohatá historie, spojená s Želivským klášterem, nabízejí návštěvníkům pohled na život zaniklého cisterciáckého kláštera.
3. Nádvoří klášterního komplexu
Typ: Nádvoří
Proč stojí za návštěvu: Procházka po nádvoří umožňuje získat přehled o celkovém uspořádání klášterního areálu. Zde lze ocenit architektonickou harmonii a historický význam místa, které bylo důležité pro region po staletí.
4. Kaple svaté Anny
Typ: Kaple
Proč stojí za návštěvu: Kaple svaté Anny se nachází v blízkosti klášterního zámku a je dalším důležitým historickým objektem. Její gotická architektura přináší poutníkům pocit doby, kdy byla postavena, a poskytuje klidné místo pro odpočinek.
5. Mikulášský sloup
Typ: Sloup
Proč stojí za návštěvu: Tento historický sloup je umístěn v blízkosti klášterního komplexu a připomíná tradice a kulturu oblasti. Jeho zvláštní design a historie ho činí zajímavou památkou pro návštěvníky.
Tato trasa nabízí pohled na bohatou historii Želiva, od gotického kostela přes barokní zámek až po další klíčové památky regionu.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se Kostel svatého Petra a Pavla v Želivě proměňuje pod silným osvětlením slunečních paprsků, které zdobí zdivo barevnými stíny. Květiny kolem památky začínají rozkvétat a vytvářejí přitažlivou atmosféru. Toto je ideální čas pro návštěvu, protože davů není tak mnoho jako v letním období. Doporučuje se navštívit kostel ráno nebo ve stínu odpoledne, aby bylo možné užít si klidu a přirozené krásy bez přehřívání. Oblečení může být mírně teplé, protože počasí se může rychle měnit.
Léto: Během letního období je Kostel svatého Petra a Pavla zářivým centrem historických návštěvníků. Slunečné dny přinášejí žhavou atmosféru, která může být v poledne zvláště intenzivní. V této sezóně je nejlepší navštívit památku brzy ráno nebo pozdě večer, aby se vyhnulo hlavním dávkám turistů. Doporučuje se nosit lehké oblečení a přinést s sebou ochranné sluneční brýle a klobouk, abyste si užili návštěvu v komfortu.
Podzim: V podzimu nabízí Kostel svatého Petra a Pavla jedinečnou atmosféru s barevným listím kolem. Slunce se zřídka projevuje tak silně jako v létě, což umožňuje dlouhé procházky po okolí bez přehřívání. Toto je období střední návštěvnosti, kdy se může objevit jen mírný prach nebo větrem zanesený listí. Doporučuje se nosit trochu teplejší oblečení a přinést s sebou deštník, protože podzimní počasí může být náhle proměnlivé.
Zima: Během zimy je Kostel svatého Petra a Pavla obklopen tichem sněhu nebo studenými větry, což přidává klidnou atmosféru. Osvětlení kostela může být zvláště impozantní večer, kdy svítící lampy stíní zdivo. Návštěvnost je obvykle nižší a památka nabízí klidnou návštěvu. Doporučuje se nosit teplé oblečení, včetně kožešinových kapesníků a pevných bot.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Dezidor / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře