Kostel Nejsvětější Trojice (Mešno) Kostel

Kostel Nejsvětější Trojice je jednolodní stavba v puristickém novogotickém slohu, která vznikla na počátku dvacátého století. Od roku 2004 je kostel chráněn jako kulturní památka – jednak jako charakteristická ukázka novogotické architektury své doby, jednak jako doklad činnosti významného architekta Arnošta Živného v regionu na pomezí plzeňských okresů.

Mešno mělo dlouhou historii kostela sáhající do čtrnáctého století. Nejstarší dochovaná zmínka o farním kostele pochází z roku 1352, kdy patronátní právo vykonával Bohuslav ze Švamberka. V následujících staletích kostel patřil různým místním vladykům. Během husitských válek farnost osiřela bez vlastního kněze. Od roku 1550 připadla Mešna mirošovskému panství spravovanému rytíři z Gryspeku. Po pobělohorských konfiskacích roku 1623 bylo mirošovské zboží prodáno Adamu Vratislavu z Mitrovic a farnost byla spojena se spálenopoříčskou.

V druhé polovině osmnáctého století byl původní gotický kostel zásadně přestavěn. Barokní přestavba byla dokončena v letech 1737 nebo 1738, přičemž nová fara byla vystavěna v roce 1710. Kostel se tak stal centrem nově vyčleněné farnosti zahrnující Mešno, Kakejcov, Kornatice, Nevid, Příkosice a část Lipnice. V roce 1749 kostel s farou přešel do majetku pražské svatovítské kapituly. V roce 1898 barokní stavba vyhořela a byla zbořena. Kapitula ihned nechala postavit nový kostel.

Základní kámen nového kostela byl položen patnáctého září 1901 posvěcením biskupa Františka Krásla. Stavbu projektoval architekta Arnošt Živný (1841–1913), známý jako ředitel dostavby chrámu svatého Víta. Dne devátého listopadu 1902 byl hotový kostel vysvěcen pražským arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským. Stavba je jednolodní s obdélníkovým půdorysem a presbytářem na východě ukončeným třemi stranami osmiúhelníku. Presbytář je zaklenut žebrovou klenbou, loď má kazetový dřevěný strop. Čtvercová věž v pěti patrech se nachází na západní fasádě. Celá stavba je vystavěna z bílých cihel v puristickém novogotickém slohu.

Zvláštní pozornost zaslouží interiér. Kostel je ozdoben třemi vitrážovými okny, která namaloval v roce 1863 Jan Zachariáš Quast. Okna byla původně určena pro Císařskou kapli katedrály svatého Víta a zobrazují císaře Karla IV. a jeho manželku Elišku Pomořanskou. V roce 1901 byla okna ze svatovítské katedrály přenesena do nově stavěného mešenského kostela. Věžní hodiny od firmy Halcknecht slouží věži od roku 1902. V roce 1989 byly neodborně upraveny na elektrický pohon a v roce 1999 nahrazeny novými elektrickými hodinami od firmy Moulis.

V roce 2015 získala obec Mešno kostel do svého majetku převodem z majetku církve. Dnes je kostel unikátní reprezentací puristického novogotického stylu počátku dvacátého století, spjatou jménem jednoho z nejvýznamnějších českých architektů své doby.