Kostel Nejsvětější Trojice (Srní) Kostel

Kostel Nejsvětější Trojice v obci Srní na Klatovsku je klasicistní sakrální stavba, jejíž historie sahá do konce 18. století. Tento objekt v srdci Šumavy představuje významné duchovní centrum regionu. Pozoruhodný je svou provinciální architekturou, šindelovým obložením a propojením s historií místního sklářství i literárním odkazem Karla Klostermanna.

Původní dřevěný svatostánek byl v Srní vystavěn na základě povolení císaře Josefa II. v roce 1788, a to na náklady obcí Sedlo a Srní. Pozemek pro stavbu věnovala obec Sedlo. Vysvěcení provedl 10. srpna 1789 sušický děkan Prokop Haur. Vzhledem k rychlému chátrání dřevěné konstrukce bylo rozhodnuto o výstavbě zděné budovy. Na ni finančně přispěl i císař František I. částkou 5 443 zlatých a 39 krejcarů. Nový kostel vysvětil 15. srpna 1806 českobudějovický biskup Jan Prokop Schaaffgotsche.

Architektonicky jde o jednolodní stavbu s hranolovou věží umístěnou mimo osu lodi. Presbytář je trojboký a zaklenutý valenou klenbou. Věž zakončuje cibulovitá střecha. Objekt vykazuje prvky pozdně barokní provinciální architektury. Specifickým prvkem, typickým pro šumavskou lidovou tvorbu, je šindelové pobití návětrné jižní strany.

Vybavení interiéru zahrnuje barokní oltář a rokokové svícny z doby vzniku zděné stavby. Hlavní oltář zdobí páteříky, tedy korálky vyrobené ve sklárně v nedaleké osadě Antýgl. Na bočním oltáři se nachází dřevěná socha Panny Marie Lurdské, která pochází z poutní Hauswaldské kaple, odstřelené v roce 1957. Varhany z roku 1811 byly při novodobých opravách vybaveny elektrickým pohonem. Zvonice je osazena dvěma zvony: větším o hmotnosti 211 kg s vyobrazením Panny Marie a menším o hmotnosti 96 kg, na němž jsou zpodobněni svatý Martin a svatý Vendelín.

Během první světové války, konkrétně 7. prosince 1916, byly z věže pro vojenské účely sňaty dva velké zvony. Nové nástroje osadili roku 1922 a vyrobila je firma Rudolf Perner z Českých Budějovic. V roce 1925 došlo k odstranění znaku rakouského mocnářství z věže, který nahradil železný kříž. Za druhé světové války farnost spravovali z bavorského Pasova. Po roce 1945 kostel chátral. Generální opravy se dočkal až v roce 1970, další renovace následovaly v 90. letech a v roce 2008 byla instalována nová střešní krytina.

Zajímavostí je brána bývalé fary z roku 1820. Do ní byla zazděna dělová koule z napoleonských válek, kterou přivezl farář Wenzel Prinz z bojiště u Teplic. V roce 1984 byl zrušen místní hřbitov. Na jeho místě dnes stojí Vzpomínkový park se Stolem smíření a pamětní deskou, která připomíná mimo jiné příbuzné spisovatele Karla Klostermanna.

Kostel Nejsvětější Trojice dnes slouží jako filiální kostel farnosti Kašperské Hory. Jednou měsíčně se zde konají bohoslužby a od roku 2013 byla obnovena srpnová poutní slavnost k Panně Marii Hauswaldské. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do historie šumavského osídlení a připomínku duchovních tradic, které v této oblasti přetrvaly navzdory pohnutým dějinným událostem 20. století.