Kostel Nejsvětější Trojice na Novém Městě v Praze Kostel
Zajímavé místo s dlouhou historií. V roce 1254 zde vznikl židovský hřbitov, roku 1478 zrušen. Postupem času se vystavělo několik obytných domů. V roce 1708 si trinitáři – řád orientovaný na vykupování zajatců z tureckého zajetí – koupili dva domy se šosovními právy. Povolení k založení konventu jim udělil již císař Leopold I., patrně tři roky dříve.
Stavba začala roku 1708 a trvala do roku 1713. Vedli ji stavitelé Kryštof Dientzenhofer a Jan Jiřího Aichbauer mladší podle projektu Octavia Broggia. Mecenáš baron Jan Ignác Putz z Adlersthurnu, nejvyšší mincmistr Království českého, financoval stavbu spolu se svou manželkou Terezií Klárou Freislebenovou. Během stavby došlo k úpravám projektu: byla vypuštěna oratoří v lodi a přidáno vysunuté kněžiště pod věží. Tyto změny byly rozhodnuty roku 1710. Podobně řešená kupole se objevuje i u poutního kostela sv. Máří ve Chlumu, kde také Dientzenhofer pracoval, což naznačuje, že změny mohly vycházet z jedné hlavy. Konvent byl patrně vybudován nejpozději roku 1716.
Kostel je barokní trojlodí s věží. Josef Navrátil maloval farní interiéry kolem roku 1850, jeho obrazy byly však později zabíleny. Fasáda byla obnovena roku 1896 a znovu roku 1991. Farní budova byla postavena roku 1784 podle plánu Pavla Wiedhoffa v raně klasicistním stylu. V roce 1881 byl postaven domek s bytem pro zvoníka. Bývalý klášter byl zbořen roku 1889.
Roku 1783 byla během reforem Josefa II. klášter trinitářů zrušen a kostel uzavřen; prostor konventu se změnil v kasárny. Věřící si však vymohli jeho znovuotevření. Roku 1784 sem byla přenesena farnost od zrušeného kostela sv. Martina ve zdi – spolu s ní renesanční cínová křtitelnice z roku 1552 a gotické dveře do sakristie. První bohoslužby se konaly první adventní neděli roku 1784, v nichž dominovala němčina včetně kázání; od roku 1785 se kázalo pouze česky.
Dnes je kostel chráněn jako kulturní památka a nachází se v blízkosti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Od konce roku 2005 jej užívá slovenská řeckokatolická komunita. Stavba zůstává zajímavou svědkyní barokní doby a měnícího se charakteru pražského Nového Města.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1254
- Založení židovského hřbitova na místě budoucího kostela
- 1708
- Nákup pozemků trinitáři pro výstavbu kláštera a kostela
- 1713
- Dokončení výstavby kostela a vysvěcení
- 1783
- Zrušení kláštera a přeměna areálu na kasárna
- 1784
- Přenesení farnosti od kostela sv. Martina ve zdi a začátek pravidelné bohoslužby
- 1889
- Zboření klášterní budovy
- 2005
- Přidělení kostela řeckokatolické církvi
Stavební vývoj
Kostel byl postaven na základě projektu Octavia Broggia, avšak s architektonickými úpravami, které provedli Kryštof Dientzenhofer a Jan Jiří Aichbauer mladší. Původní návrh zahrnoval oratoře v lodi, které byly později vypuštěny. Klenby byly změněny tak, aby ústřední prostor měl kupoli s lucernou, zatímco kněžiště bylo doplněno symetrickými sakristiemi. Fasáda byla nově upravena v letech 1896 a 1991. Klášterní budova byla zbořena roku 1889.
Historické události
- 1254
- Založení židovského hřbitova na místě současného kostela
- 1713
- Dokončení výstavby kostela a kláštera trinitářů
- 1783
- Zrušení kláštera a přeměna areálu na kasárna
- 2005
- Přidělení kostela řeckokatolické církvi
Vlastníci
- 1708–1783
- 1784–2005
- od 2005
Zajímavosti
– Kostel byl postaven mezi lety 1708 až 1713 podle projektu Octavia Broggia, přičemž stavbu vedli Kryštof Dientzenhofer a Jan Jiří Aichbauer mladší.
– V roce 1710 došlo k úpravě původního projektu – vypuštěna byla oratoří v lodi a přidáno vysunuté kněžiště pod věží.
– Kostel sloužil původně řádu trinitářů, kteří se zabývali vykupováním zajatců z tureckého zajetí.
– V roce 1783 byl klášter zrušen a kostel uzavřen, ale farnost byla obnovena již v roce 1784, přičemž se sem přenesla renesanční cínová křtitelnice z roku 1552.
– První bohoslužby po obnově se konaly v roce 1784, přičemž kázání bylo nejprve německé, od roku 1785 se však kázalo pouze česky.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze stojí barokní trojlodní kostel Nejsvětější Trojice s věží z roku 1713. Postavili ho trinitáři, tedy Řád nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců. Tento katolický řád se tehdy věnoval především vykupování křesťanů z tureckého zajetí. Kostel je chráněn jako kulturní památka a leží v bezprostřední blízkosti areálu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Na místě kostela byl od roku 1254 židovský hřbitov. Roku 1478 ho zrušili a pozemek rozparcelovali, takže tu vyrostlo několik domů. Dva z nich odkoupili trinitáři v roce 1708. Už o tři roky dříve jim císař Leopold První povolil zřídit konvent. Kostel a sousední klášterní budovu směrem k Lazarské ulici postavili v letech 1708 až 1713 podle projektu Octavia Broggia. Stavbu vedli Kryštof Dientzenhofer a Jan Jiří Aichbauer mladší. Celou stavbu financoval nejvyšší mincmistr Království českého baron Jan Ignác Putz z Adlersthurnu se svou manželkou.
Oproti Broggiovu návrhu se během stavby leccos změnilo. Z lodi vypustili oratoře a přistavěli vysunuté kněžiště. Kupoli s lucernou dostal jen ústřední prostor a kolem kněžiště vznikly symetrické sakristie. Podobně je řešena kupole poutního kostela ve Chlumu, kde také působil Kryštof Dientzenhofer. Proto se nabízí domněnka, že změny prosadil on.
Roku 1783 byl klášter v rámci reforem císaře Josefa Druhého zrušen a z konventu se stala kasárna. Věřící si však znovuotevření kostela vymohli. Roku 1784 sem přenesli faru od zrušeného kostela svatého Martina ve zdi. Odtamtud pochází renesanční cínová křtitelnice s letopočtem 1552 a gotické dveře do sakristie pobité železnými pásky. Nové Město mělo tehdy jen čtyři farní kostely, kdežto Staré Město osm. První bohoslužby nové farnosti se konaly první adventní neděli roku 1784. Zpočátku tu převládala němčina a česky se sloužily jen ranní mše. Od roku 1785 se už kázalo pouze česky.
Budovu bývalého konventu zbořili roku 1889. Kostel dostal novou fasádu v roce 1896 a znovu v roce 1991. Na konci roku 2005 byla zdejší římskokatolická farnost zrušena a kostel dostali do užívání slovenští řeckokatolíci.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka. Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 313 let, do doby, kdy byl pražský Nový Město ještě mladé město. Tehdy stál na tomto místě kostel Nejsvětější Trojice, který dnes je chráněn jako kulturní památka.
Jak to tady vypadalo? Kdo tu žil? Co se tu dělo? Město bylo plné řemeslných dílen a obchodů. Lidé žili v domovech s vysokými střechami a štíhlými věžemi. V kostele se konaly mše a náboženské rituály.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Areál Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Barokní a vzdělanostní stopami Nového Města
1. Kostel Nejsvětější Trojice Typ: Sakrální památka, barokní architektura. Proč navštívit? Jedinečný příklad pražského baroka s bohatou výzdobou, postavený na místě bývalého židovského hřbitova. Jeho historie je úzce spojena s osudy Nového Města a přeměnou jeho urbanistické tváře.
2. Kostel sv. Martina ve zdi Typ: Gotický kostel, historická farní budova. Proč navštívit? Původně zde stál kostel farní pro Nové Město, než byl v 17. století nahrazen kostelem Nejsvětější Trojice. Zajímavý je jeho název odkazující na středověkou zástavbu a městské hradby.
3. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Typ: Akademická budova, historická univerzitní památka. Proč navštívit? Nachází se v bezprostřední blízkosti kostela a je ukázkou adaptace barokních a klasicistních staveb na vzdělávací účely. Fasáda a interiéry odrážejí dlouhou tradici pražského vzdělávání.
4. Lazarská ulice Typ: Historická ulice, spojená s klášterním životem. Proč navštívit? Pojmenovaná podle bývalého lazaretu, později spojená s klášterem a městskou zástavbou. Ulice nabízí pohled na autentickou pražskou atmosféru s domy z různých epoch, včetně barokních a klasicistních.
5. Spálená ulice Typ: Historická komunikace, pojmenovaná podle tragického požáru. Proč navštívit? Jedna z nejstarších ulic Nového Města, pojmenovaná podle velkého požáru v roce 1541. Dnes je to klidná ulice s dochovanými historickými domy, která doplňuje atmosféru barokního centra.
Sezónní doporučení
Jaro V období jara, kdy se Praha probouzí z zimního spánku, nabízí Kostel Nejsvětější Trojice na Novém Městě jedinečnou atmosféru klidu a rozkvětu. Sluneční paprsky pronikají skrze vitráže a vytvářejí na kamenných stěnách hru barev, zatímco okolní parky a zahrady se začínají oblékat do zelených odstínů. Specifické je také měkké světlo ranních hodin, které zdůrazňuje detaily barokní architektury a vytváří na fasádě jemné stíny. Prakticky je vhodné navštívit kostel brzy ráno, kdy je návštěvnost nízká a lze si v klidu prohlédnout interiér i okolní hřbitov. Doporučuje se oblečení vhodné pro proměnlivé počasí – lehké vrstvy, které umožní přizpůsobit se teplotním výkyvům, a pohodlné boty pro procházku po kamenných cestách. V tomto období je také ideální doba pro fotografování, kdy se kostel a jeho okolí jeví v plné kráse.
Léto Hlavní letní sezona přináší do okolí kostela Nejsvětější Trojice živou atmosféru, kdy se návštěvníci shromažďují nejen uvnitř, ale i na okolních terasách a v parku. Teplé sluneční světlo zdůrazňuje zlaté detaily soch a fresek, zatímco stíny stromů vytvářejí příjemné ochlazení. Specifické je také večerní osvětlení, které v letních měsících začíná brzy po západu slunce a dodává kostelu tajemnou atmosféru. Prakticky je nejlepší přicházet v ranních hodinách, kdy je kostel ještě chladný a neplný davů, nebo v pozdních odpoledních hodinách, kdy se návštěvnost snižuje. Doporučuje se lehké, prodyšné oblečení, sluneční brýle a klobouk, aby se minimalizovalo přehřívání. Vzhledem k vysoké návštěvnosti je vhodné mít při sobě dostatek vody a případně malý batohek pro drobné předměty.
Podzim Podzimní období přináší do okolí kostela Nejsvětější Trojice bohatou paletu barev, kdy se listí stromů mění v odstíny červené, oranžové a žluté, které kontrastují s kamennou architekturou. Chladnější vzduch a krátké dny vytvářejí klidnou a kontemplativní atmosféru, ideální pro procházky a meditaci. Specifické je také měkké, rozptýlené světlo, které zdůrazňuje detaily soch a vitráží bez ostrých stínů. Prakticky je vhodné navštívit kostel v dopoledních hodinách, kdy je světlo nejkrásnější a návštěvnost nižší než v odpoledních hodinách. Doporučuje se teplejší oblečení, které chrání před chladným větrem, a pohodlné boty, protože v tomto období se často vyskytují deštivé dny. Vzhledem k nižší teplotě je také příjemné si v kostele užít klidnou atmosféru bez letního davu.
Zima V zimních měsících nabízí Kostel Nejsvětější Trojice na Novém Městě jedinečnou atmosféru, kdy se sněhová pokrývka a mráz promítají do jeho barokní architektury a vytvářejí tajemnou, almost pohádkovou kulisu. Mrazivé vzduchové prostředí a krátké dny dodávají interiéru kostela zvláštní klid a kontemplativní nádech, zatímco venkovní osvětlení zdůrazňuje detaily fasády. Specifické je také omezené denní světlo, které nutí návštěvníky soustředit se na detailní prozkoumání interiéru. Prakticky je nejlepší navštívit kostel v odpoledních hodinách, kdy je venku dostatek světla a návštěvnost je nižší než v předvánočním období. Doporučuje se teplé, vrstvené oblečení, které chrání před chladem, a pohodlné boty s protiskluzovou podrážkou, protože cesty mohou být zamrzlé. Vzhledem k kratším dnům je také vhodné mít při sobě malý baterkový svítilnu, aby se usnadnilo orientování v interiéru.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cs/databaze-pamatky/kostel-nejsvetere-trojice-na-novem-meste-v-praze-101341
- https://www.muzeumprahy.cz/cs/aktuality/kostel-nejsvetere-trojice-na-novem-meste-v-praze
- Wikidata (Q12030446)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: ŠJů (cs:ŠJů) / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře