Kostel svatého Josefa (Veliš) Kostel

Kostel svatého Josefa ve Veliši, malá sakrální stavba v jižní části obce, patří mezi nejvýraznější příklady goticko-barokní architektury v okolí Benešova. Stojí uprostřed hřbitova, který je obklopen zdí, a tím vytváří klidnou, téměř izolovanou atmosféru. Jeho význam spočívá v zachovalém gotickém jádru, barokní přestavbě z roku 1722 a bohatém interiéru s uměleckými doplňky od 18. do 20. století.

Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu s čtvercovým presbyteriem, vzniklou pravděpodobně v první polovině 14. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1350, kdy již fungoval jako farní kostel. Z gotické fáze se zachovalo jen obvodové zdivo, objevené při obnově v roce 1971 po odstranění omítek. Předpokládá se, že původní kostel byl plochostropý, neboť v interiéru nebyly nalezeny náběhy kleneb. Gotický charakter stavby potvrzuje i dochované schodiště vedoucí na kruchtu, zachované v jižní zdi.

V husitských válkách zanikla velišská farnost a od roku 1624 byl kostel spravován děkanem z Vlašimi. V roce 1684 se stal součástí farnosti v Kondraci, což odráží změny v církevní správě po třicetileté válce. Barokní přestavba proběhla v roce 1722 na příkaz kněžny Marie Josefy z Auerspergu. Tato úprava zachovala gotické jádro, ale přizpůsobila stavbu tehdejšímu baroknímu stylu. Od roku 1787 se kostel stal centrem lokálie s vlastním knězem zodpovědným za okolní obce. Od roku 1854 se opět stal farním kostelem.

Architektonicky je to jednoduchá stavba na obdélném půdorysu s valbovou střechou zakončenou sanktusníkem na východě a dřevěnou věží s cibulovou bání na západě. Exteriér je hladký, bez výrazného plastického členění, s obdélnými okny zakončenými stlačeným segmentem. Interiér osvětlují podobné okny a je zaklenut valeně s lunetovými výsečemi v lodi, zatímco presbytář má plackovou klenbu. Západní kruchta je podklenuta valeně.

V interiéru dominuje rokokový hlavní oltář s obrazem svatého Josefa od Tomáše B. Žížaly z roku 1888, přeneseným ze Šlapánova. Před ním stál do roku 1853 obraz svaté Tekly. Po stranách oltáře stojí plastiky svatého Václava a Jana Nepomuckého. Na evangelijní straně vítězného oblouku se nachází empírová kazatelna z přelomu 18. a 19. století. Další boční oltář nesl do roku 1894 barokní nástavec s obrazem svatého Václava, nahrazený skříní se sochou Panny Marie Lurdské. Na téže straně stojí socha svatého Františka Serafinského z roku 1895. Nástropní malby s výjevy ze života svatého Josefa pocházejí z roku 1950.

Zajímavostí je i zvonice s dvěma zvony – jeden z roku 1523 od pražského mistra Bartoloměje a druhý z roku 1891 od královéhradecké firmy V. F. Červený a synové. Kostel byl vybaven stříbrnou barokní monstrancí a ciborium, která se však pravděpodobně nedochovala. Nedatované varhany s jednou klaviaturou a sedmi rejstříky byly opravovány v roce 1888 Václavem Michaelem Mölzerem.

Dnes je kostel svatého Josefa ve Veliši farním kostelem a kulturní památkou. Přístupný veřejnosti, i když jeho návštěva je spojena s klidným hřbitovním prostředím. Nabízí možnost poznat kombinaci gotického jádra a barokní přestavby, stejně jako bohaté umělecké vybavení, které dokumentuje vývoj sakrální architektury a umění v regionu. Pro milovníky historie a architektury představuje zajímavý příklad proměn církevních staveb v průběhu staletí.