kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farním kostelem farnosti Jihlava-Matky Boží a součástí funkčního minoritského kláštera, který tvoří kulturní památku Jihlavy. Iniciátorem jeho výstavby byl řád minoritů, jehož jihlavský konvent jej dodnes spravuje.

Kostel vznikl spolu s klášterem v počátcích Jihlavy, přibližně v polovině 13. století. Ze 13. století pochází převážná část obvodových zdí a klenby lodí i kněžiště. Stavba se postupně rozšiřovala – v osmdesátých letech 14. století přibyly dvě kaple při západní lodi a nad jejich křížením se vypínala osmiboká cihlová zvonice. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště, uzavřeno pětibokým závěrem a na jeho východní straně přistavěna kaple svatého Wolfganga. Zásadnější transformaci přinesl barok v třicátých letech 18. století, kdy vzniklo nové průčelí s pilastry a výklenky pro sochy, vstupní předsíň a v roce 1756 kruchta. Hřbitov u kostela byl zrušen již ve druhé polovině 16. století. Za josefínských reforem byla v roce 1784 při kostele zřízena farnost se světským farářem, kterému byli minorité kaplany; správu farnosti převzali minorité v roce 1800. Klášterní komplex získala Provincie Řádu minoritů v České republice zpět jako historický majetek v roce 1998.

Kostel se vyznačuje neobvyklou orientací – jeho kněžiště nesměřuje na východ, jak bývá u kostelů obvyklé, ale na jih. Podle legendy toto směřování odkazuje na rodné město zakladatele řádu svatého Františka z Assisi. Stavbu tvoří tři lodě oddělené od kněžiště příčnou lodí. V západní straně příčné lodi se nachází kaple Božského Srdce Ježíšova (původně kaple Nanebevzetí Panny Marie a svaté Anny). V severní části je se západní lodí spojena kaple Panny Marie Pomocné (původně kaple svatého Václava). Nad křížením příčné lodi s lodí hlavní se vypíná cihlová osmiboká zvonice. Průčelí kostela zdobí pětice soch umístěných ve výklencích – zcela nahoře socha Panny Marie, v prostředí svatý Bonaventura a svatý Ludvík z Toulouse, v dolní části svatý František z Assisi a svatý Antonín z Padovy. Z interiérové výzdoby stojí za pozornost nástěnný obraz Přepadení Jihlavy z roku 1402, který představuje snad nejstarší známou vedutu zobrazující město Jihlavu. Kostel obsahuje také trojici soch světic – Barbory, Markéty a Kateřiny. V kapli Božského Srdce Ježíšova bývá od adventu do hromnic vystaven velký betlém.

Kostel, který kdysi dominoval městské siluetě, postupně pozbyl svého předního postavení vlivem výstavby přilehlých měšťanských domů a zvýšení okolního terénu o 100 až 120 centimetrů. Dodnes zde denně probíhají mše svaté a kostel zůstává v majetku Provincie Řádu minoritů v České republice. V klášterní zahradě jsou umístěny zbylé čtyři plastiky ze zaniklé Křížové cesty.