kostel sv. Maří Magdaleny Kostel
Kostel svaté Máří Magdaleny je barokní sakrální stavba na hradním vrchu nad Krasíkovem u Kokašic v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Spolu se zříceninou hradu Švamberk je chráněn jako kulturní památka a představuje významnou dominantu krajiny západních Čech.
Tato prvořadá dominanta tvoří součást areálu historického hradu zbudovaného ve třináctém století. Výstavba samotného kostela v roce 1650 spadala do období po skončení třicetileté války, kdy v českých zemích probíhala rekatolizace a obnova zničených církevních staveb. Zakladatelem svatyně byl Jan Bedřich ze Švamberka, který ji nechal postavit na základech gotické hradní kaple po předchozím požáru hradu. O dva roky později nechal pro objekt ulít nové zvony. Pozdější stavební úpravy na začátku osmnáctého století se odehrávaly v době vrcholného baroka za vlády habsburských panovníků v českých zemích, kdy v letech 1707 až 1710 dali památku rozšířit manželé Jan Josef z Vrtby a Zuzana Antonie z Heisenštejna.
Stavební podoba kostela vychází z obdélné lodi s polygonálně ukončeným presbytářem, jehož základem se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta původního hradu. U jižní strany stojí hranolová věž. K architektonickým detailům patří zazděná špaleta renesančního okna pod jedním z oken, jež nese znaky pánů ze Švamberka. Do západního průčelí je zasazen alianční znak Jana Josefa z Vrtby a jeho manželky Zuzany Antonie z Heisenštejnu. Koncem devatenáctého století byl objekt opraven a upraven v novorenesančním slohu.
Mezi vlastníky a správce této památky patřili páni ze Švamberka od roku 1650 a na konci devatenáctého století rod Löwensteinů, který nechal budovu v letech 1880 a 1891 opravit. Dějiny objektu provázely také dramatické okamžiky. V roce 1787 otevřel čelivský farář Jan Böhm rodovou hrobku pánů ze Švamberka a s pomocí úředníka z krasíkovského dvora z ní odnesl pozlacený kříž, šperky, cínové desky se jmény pohřbených a kovová pouzdra některých rakví. Získaný materiál prodal a z části nechal vyrobit zařízení pro čelivskou faru, za což byl potrestán ročním vězením. Později, v roce 1903, byla hrobka podrobena zkoumání, při kterém bylo nalezeno třináct velkých a osm malých rakví. Mezi nimi se nacházela také rakvička Marie Františky ze Švamberka, která zemřela sedmého října 1634 a byla dcerou zakladatele kostela Jana Bedřicha ze Švamberka.
Ve druhé polovině dvacátého století stavba silně utrpěla vlnou vandalismu a rozkrádání. Ještě v roce 1956 byla sice opravena střecha, ale brzy ji zničila větrná smršť a v následujících letech bylo vnitřní zařízení rozkradeno a poničeno. K jedné z událostí došlo čtvrtého prosince 1960, kdy zde šest mladíků způsobilo škodu ve výši 160 tisíc korun a byli za to potrestáni pokutou ve výši 25 000 korun. I přes zajištění kostela byla o tři roky později zdemolována hrobka a v dalších letech se ztratily varhany. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století se zřítil kazetový strop. Menší rekonstrukční práce začaly až po roce 1987.
Dnes se kostel svaté Máří Magdaleny nachází ve farnosti Konstantinovy Lázně a tvoří celek se zříceninou hradu Švamberk na Krasíkově. Navštivte toto historické místo a poznejte na vlastní oči pozůstatky stavebního vývoje od gotických základů až po barokní úpravy v krajině západních Čech.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1650
- Zakladatel Jan Bedřich ze Švamberka nechal postavit kostel na základech gotické hradní kaple.
- 1707
- Započalo rozšíření kostela manželi Janem Josefem z Vrtby a Zuzanou Antonií z Heisenštejna.
- 1787
- Čelivský farář Jan Böhm otevřel rodovou hrobku a odnesl cenné předměty.
- 1960
- Šest mladíků vniklo do kostela a způsobilo rozsáhlou škodu na vnitřním zařízení.
Stavební vývoj
Základem presbytáře se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta původního hradu. V roce 1650 vznikla barokní novostavba, která byla v letech 1707 až 1710 rozšířena. Koncem devatenáctého století byl kostel opraven a upraven v novorenesančním slohu. K architektonickým prvkům patří obdélná loděnice s polygonálním presbytářem, jižní hranolová věž a zazděné renesanční okno se znaky pánů ze Švamberka.
Historické události
V roce 1650 nechal Jan Bedřich ze Švamberka postavit kostel na základech gotické hradní kaple. V letech 1707 až 1710 byl kostel rozšířen. V roce 1787 byla otevřena a vyloupena rodová hrobka čelivským farářem Janem Böhmem. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století se zřítil kazetový strop.
Vlastníci
páni ze Švamberka (od roku 1650), rod Löwensteinů (konec devatenáctého století)
Zajímavosti
– Stavba kostela v roce 1650 spadala do období po skončení třicetileté války a zakladatelem svatyně byl Jan Bedřich ze Švamberka, který ji nechal postavit na základech gotické hradní kaple. – Základem polygonálně ukončeného presbytáře se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta původního hradu. – V roce 1787 otevřel čelivský farář Jan Böhm rodovou hrobku pánů ze Švamberka a odnesl z ní pozlacený kříž, šperky, cínové desky a kovová pouzdra rakví, za což byl potrestán ročním vězením. – Při zkoumání hrobky v roce 1903 bylo nalezeno třináct velkých a osm malých rakví, mezi nimiž se nacházela i rakvička Marie Františky ze Švamberka, dcery zakladatele kostela. – Ve druhé polovině dvacátého století stavba silně utrpěla vandalismem a rozkrádáním, přičemž na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se zřítil kazetový strop.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svaté Máří Magdaleny stojí na hradním vrchu nad Krasíkovem u Kokašic na Tachovsku. Patří k římskokatolické farnosti Konstantinovy Lázně. Spolu se zříceninou hradu Švamberk je chráněn jako kulturní památka.
Kostel založil roku 1650 Jan Bedřich ze Švamberka. Po požáru hradu ho nechal postavit na základech gotické hradní kaple. O dva roky později pro něj dal ulít nové zvony. V letech 1707 až 1710 kostel rozšířili manželé Jan Josef z Vrtby a Zuzana Antonie z Heisenštejna.
Součástí kostela byla rodová hrobka pánů ze Švamberka. Roku 1787 ji otevřel čelivský farář Jan Böhm. S pomocí úředníka z krasíkovského dvora z ní odnesl pozlacený kříž, šperky, cínové desky se jmény pohřbených a kovová pouzdra některých rakví. Získaný materiál prodal a z části nechal vyrobit zařízení pro čelivskou faru. Za svůj čin byl potrestán ročním vězením.
Na konci devatenáctého století patřil hrad rodu Löwensteinů. Ti kostel v letech 1880 a 1891 opravili a upravili v novorenesančním slohu. Roku 1903 byla hrobka prozkoumána. Bylo v ní nalezeno třináct velkých a osm malých rakví. Jedna z nich patřila Marii Františce ze Švamberka, dceři Jana Bedřicha, která zemřela 7. října 1634.
Ve dvacátém století kostel chátral. Střechu ještě v roce 1956 opravili, brzy ji však zničila větrná smršť. V následujících letech bylo zařízení kostela rozkradeno a poničeno. Čtvrtého prosince 1960 tu šest mladíků způsobilo škodu za 160 tisíc korun. Potrestáni byli pokutou 25 tisíc korun. Přestože byl kostel zabezpečen, o tři roky později byla zdemolována hrobka. V dalších letech se ztratily i varhany. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se zřítil kazetový strop. Menší rekonstrukční práce začaly až po roce 1987.
Kostel je obdélná stavba s mnohoúhelníkově zakončeným presbytářem. Jeho základem se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta. U jižní strany stojí hranolová věž. Pod jedním z oken je zazděna špaleta renesančního okna se znaky pánů ze Švamberka. Do západního průčelí je zasazen alianční znak Jana Josefa z Vrtby a jeho manželky Zuzany Antonie z Heisenštejna.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu tohoto místa je brzy ráno nebo před západem slunce, kdy sluneční paprsky krásně osvětlují staré zdi a vytvářejí jedinečnou atmosféru na kopci. S sebou si vezměte pevnou obuv kvůli nerovnému terénu zříceniny, pitnou vodu a v létě také pokrývku hlavy, protože na hradním vrchu méně stínu. Pro fotografování jsou nejlepší místa na přístupové cestě pod kostelem, odkud vynikne jeho poloha jako výrazné dominanty krajiny, přičemž nejlepší světlo bývá při nízkém slunci. V bezprostředním okolí do třiceti minut chůze či cesty můžete navštívit zříceninu hradu Švamberk a využít zázemí či služeb, které nabízí farnost Konstantinovy Lázně.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Kokašice, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 45531/4-1781). Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
zřícenina hradu Švamberk, farnost Konstantinovy Lázně
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Trasa výletu v okolí obce Kokašice a Konstantinových Lázní
1. Kostel sv. Maří Magdaleny Typ: kostel Proč stojí za návštěvu: Tento hlavní cíl naší cesty v obci Kokašice představuje významnou církevní památku s bohatou historií. Nabízí klidné prostředí pro obdivování sakrální architektury.
2. Farnost Konstantinovy Lázně Typ: farnost Proč stojí za návštěvu: Tato blízká církevní instituce úzce souvisí s duchovním životem v celém okolí. Můžete zde poznat zázemí místní duchovní správy.
3. Zřícenina hradu Švamberk Typ: zřícenina hradu Proč stojí za návštěvu: Historické sídlo tyčící se v krajině láká k procházce do dávných časů. Zbytky středověkých zdí připomínají zašlou slávu slavného šlechtického rodu.
Sezónní doporučení
Jaro probouzí okolní přírodu do svěžích zelených barev a probouzející se květy oživují staré kamenné zdi. Osvětlení je díky nízkému slunci velmi měkké a vytváří dlouhé stíny ideální pro fotografování detailů architektonických zbytků. V tomto období zde nepotkáte téměř žádné turisty, což zaručuje naprostý klid k rozjímání. Vhodná je pevná nepromokavá obuv, protože polní cesta ke zřícenině bývá po zimním tání rozmáčená, a také větrovka proti chladnému jarnímu vánku. Nejlepší čas pro návštěvu je dopoledne, kdy ranní opar pomalu ustupuje slunečním paprskům.
Léto přináší bujnou vegetaci, která částečně zarůstá obvodové zdivo, a okolní louky voní rozkvetlými travinami. Slunce svítí po většinu dne a paprsky pronikající skrz chybějící střechu přímo do hlavního prostoru vytvářejí jedinečnou hru světla a stínu. Očekávejte největší návštěvnost v roce, neboť hlavní prázdninové období láká výletníky na toulky krajem. Nejvhodnější dobou pro prohlídku jsou pozdní odpoledne a večer, kdy slunce klesá k obzoru a horka slábnou.
Podzim proměňuje krajinu v pestrou paletu žlutých, červených a hnědých odstínů, které vytvářejí s šedivým kamenem úchvatný kontrast. Atmosféra bývá často melancholická, podtržená občasnými mlhami a šustěním spadaného listí pod nohama. Množství návštěvníků prudce klesá, takže si památku užijete v poklidu sami. Oblečte si teplou vrstvenou bundu, dlouhé kalhoty a nezapomeňte na rukavice, protože sychravé větrné počasí dokáže rychle prověřit vaši odolnost. Ideálním časem pro návštěvu jsou polední hodiny, kdy má denní světlo největší šanci propálit se skrze podzimní oblačnost.
Zima nabízí zcela odlišný zážitek, kdy sněhová přikrývka pokrývá zbytky staveb a okolní krajina upadá do hlubokého spánku. Osvětlení je velmi ostré a krátké, přičemž sníh odráží světlo a celou zříceninu krásně rozjasňuje. Davy lidí zde v tomto období nenajdete vůbec, ticho ruší jen občasný křupot sněhu. Absolutní nutností je zimní vysoká obuv do sněhu, velmi teplé nepromokavé oblečení, čepice a šála, jelikož na vyvýšeném místě silně fouká mrazivý vítr. Nejlepší čas pro příchod je kolem poledne, abyste stihli denní světlo před velmi brzkým zimním soumrakem.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Viktor Fiala (Plzeň) / CC BY 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře