kostel sv. Maří Magdaleny Kostel

Kostel svaté Máří Magdaleny je barokní sakrální stavba na hradním vrchu nad Krasíkovem u Kokašic v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Spolu se zříceninou hradu Švamberk je chráněn jako kulturní památka a představuje významnou dominantu krajiny západních Čech.

Tato prvořadá dominanta tvoří součást areálu historického hradu zbudovaného ve třináctém století. Výstavba samotného kostela v roce 1650 spadala do období po skončení třicetileté války, kdy v českých zemích probíhala rekatolizace a obnova zničených církevních staveb. Zakladatelem svatyně byl Jan Bedřich ze Švamberka, který ji nechal postavit na základech gotické hradní kaple po předchozím požáru hradu. O dva roky později nechal pro objekt ulít nové zvony. Pozdější stavební úpravy na začátku osmnáctého století se odehrávaly v době vrcholného baroka za vlády habsburských panovníků v českých zemích, kdy v letech 1707 až 1710 dali památku rozšířit manželé Jan Josef z Vrtby a Zuzana Antonie z Heisenštejna.

Stavební podoba kostela vychází z obdélné lodi s polygonálně ukončeným presbytářem, jehož základem se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta původního hradu. U jižní strany stojí hranolová věž. K architektonickým detailům patří zazděná špaleta renesančního okna pod jedním z oken, jež nese znaky pánů ze Švamberka. Do západního průčelí je zasazen alianční znak Jana Josefa z Vrtby a jeho manželky Zuzany Antonie z Heisenštejnu. Koncem devatenáctého století byl objekt opraven a upraven v novorenesančním slohu.

Mezi vlastníky a správce této památky patřili páni ze Švamberka od roku 1650 a na konci devatenáctého století rod Löwensteinů, který nechal budovu v letech 1880 a 1891 opravit. Dějiny objektu provázely také dramatické okamžiky. V roce 1787 otevřel čelivský farář Jan Böhm rodovou hrobku pánů ze Švamberka a s pomocí úředníka z krasíkovského dvora z ní odnesl pozlacený kříž, šperky, cínové desky se jmény pohřbených a kovová pouzdra některých rakví. Získaný materiál prodal a z části nechal vyrobit zařízení pro čelivskou faru, za což byl potrestán ročním vězením. Později, v roce 1903, byla hrobka podrobena zkoumání, při kterém bylo nalezeno třináct velkých a osm malých rakví. Mezi nimi se nacházela také rakvička Marie Františky ze Švamberka, která zemřela sedmého října 1634 a byla dcerou zakladatele kostela Jana Bedřicha ze Švamberka.

Ve druhé polovině dvacátého století stavba silně utrpěla vlnou vandalismu a rozkrádání. Ještě v roce 1956 byla sice opravena střecha, ale brzy ji zničila větrná smršť a v následujících letech bylo vnitřní zařízení rozkradeno a poničeno. K jedné z událostí došlo čtvrtého prosince 1960, kdy zde šest mladíků způsobilo škodu ve výši 160 tisíc korun a byli za to potrestáni pokutou ve výši 25 000 korun. I přes zajištění kostela byla o tři roky později zdemolována hrobka a v dalších letech se ztratily varhany. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století se zřítil kazetový strop. Menší rekonstrukční práce začaly až po roce 1987.

Dnes se kostel svaté Máří Magdaleny nachází ve farnosti Konstantinovy Lázně a tvoří celek se zříceninou hradu Švamberk na Krasíkově. Navštivte toto historické místo a poznejte na vlastní oči pozůstatky stavebního vývoje od gotických základů až po barokní úpravy v krajině západních Čech.